Ačkoliv by po dvou letech covidových omezení Češi na dovolenou chtěli, kvůli masivní inflaci, kterou asociální vláda Petra Fialy odmítá řešit, na ni zkrátka skoro polovina Čechů nemá. Data také ukázala, že ti, kteří vyrazí na dovolenou alespoň po tuzemsku, na ní budou utrácet výrazně méně, než bylo v předešlých letech zvykem. O tom, že svoboda je krásná věc, ale musí člověk mít taky šanci jí reálně využít, jsem hovořila na sjezdu KSČM v Brně.
Celé mé vystoupení si můžete poslechnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=fBhbCzdFk4Q&fbclid=IwAR14oGq_WPc3yQPjRg8PvjeeW_CQhioxE8oRiljoLPG67Z6aictGVu6NWVo . A v této souvislosti chci Vám všem, kterým jsem ještě nestihla odpovědět, poděkovat za obrovské množství gratulací a povzbuzujících zpráv.
Ale zpět k vážné socioekonomické situaci naších občanů. Dalším důkazem jsou vrstvící se zprávy o realitě samoživitelů. Kvůli zvyšujícím se zálohám na energie, nájmům nebo nedoplatkům roste počet těch, kteří aktuálně nemají peníze ani na zaplacení bydlení. Náklady průměrné domácnosti vzrostly oproti podzimu o 1500 korun za měsíc a dále rychle rostou. Často tak dochází k deviantní situaci, kdy jsou samoživitelé odkázáni na pomoc svých rodičů, namísto toho, aby seniory mohli naopak finančně podporovat. Podle aktuálního průzkumu Klubu svobodných matek mezi samoživiteli více než 14 % dotázaných uvedlo, že po zaplacení nákladů na bydlení bylo minulý měsíc v mínusu. Téměř polovina dotázaných pak uvedla, že kvůli zdražování přestala kupovat ovoce a zeleninu, u masa je to dokonce přes 50 % dotázaných.
Více než třicet let po revoluci jsme tedy nyní zemí, kde polovina lidí nemá na dovolenou, maso je těžko dostupným luxusem, většina mladé generace si může nechat zdát o vlastním bydlení a samoživitelé jsou zde odkázány na podporu svých rodičů. Nejde přitom pouze o nějaký krátkodobý propad. Inflace je aktuálně nejvyšší za třicet let a ekonomové i v následujících měsících předpovídají další propad životní úrovně lidí. Podle poradkyně premiéra, ekonomky Heleny Horské, má Česko v porovnání s eurozónou vyšší inflaci ve službách, dopravě, oděvech i potravinách, a tak se ptám – když tohle ekonomická poradkyně premiéra sama zmiňuje, proč vláda nijak nekoná? Na co se tu opět čeká? Skomírající česká ekonomika zjevně potřebuje nastartovat, lidé ale musejí mít k investování prostředky. I proto dlouhodobě KSČM bojuje např. za výrazné zvyšování minimální mzdy, protože zkrátka není možné, aby minimální mzda vůbec nezohledňovala to, že čelíme nejvyšší inflaci za posledních 30 let. Místo představení konkrétních kroků boje s inflací se vláda chlubí zvyšováním důchodů, které jí ovšem ukládá zákon a není tak vůbec žádnou její aktuální aktivitou či zásluhou. Obávám se, že kdyby to bylo skutečně na pětikoalici, tak senioři budou v podobném postavení jako lidé pobírající minimální mzdu či samoživitelé. Tedy nedostanou nic.
Hnutím STAN Víta Rakušana už zase mává další skandál. Právě uplynulý týden přinesl zprávy o dalších majetkových nesrovnalostech předsedy pražské buňky hnutí STAN a náměstka primátora Petra Hlubučka. Ten si podle zjištění Seznam zpráv již za svého působení ve vedení hlavního města pořídil v letech 2019 až 2021 čtyři byty v celkové hodnotě 18 milionů korun v populárním španělském letovisku Torremolinos. Ty však Hlubuček nakoupil výrazně pod tržní hodnotou. Ohledně toho, jak k bytům přišel a kdo mu prodej zprostředkoval, Hlubuček mlží. Stejně tak odmítl pro Seznam zprávy zveřejnit své příjmy, aby rozptýlil spekulace o tom, zda si na byty ze svých aktivit vůbec mohl vydělat. Hlubuček přitom několikrát měnil svou výpověď ohledně počtu vlastněných nemovitostí a nařčení Seznam zpráv označoval za lživé, ačkoliv to vyplývalo přímo z údajů v katastru nemovitostí. A jak reaguje Petr Hlubuček na kritiku z řad svých spolustraníků? Žalobami. Na svou kolegyni z rady hlavního města Hanu Marvanovou, která již bude v podzimních volbách do Senátu kandidovat za SPOLU, podal Hlubuček žalobu za účelovou snahu destruovat jej jako budoucího politického konkurenta. Marvanová přitom pouze ve svém dopise kritizovala za to, že Hlubučkova aktivita je v rozporu s principy, které STAN deklaruje, a to s principy transparentnosti a boje proti klientelismu a korupci. Majetkové nesrovnalosti, přeběhlictví, vnitřní spory, vzájemné žaloby. Takhle vypadá politická kultura v podání Rakušanova chráněnce Petra Hlubučka. Tohle má být ten nový svěží vítr v politice v podání STANu? Díky, nechci. Příliš dobrých zpráv nepřinesla ani zahraniční politika. V uplynulém týdnu došlo k tragické smrti palestinské novinářky izraelskou armádou. Jedna z nejznámějších palestinských novinářek Širín Abu Aklehová byla ve středu zastřelena izraelským ostřelovačem. Šiřín Abu Aklehová pracovala více než 25 let pro televizní stanici Al Džazíra a byla v arabsky mluvícím světě, především však na Západním břehu Jordánu a v Gaze nesmírně populární zvláště díky jejím neúnavným a důsledným reportážím o palestinském boji proti izraelské okupaci. Šiřín se svým kolegou, který pracuje pro palestinské noviny Al-Kuds, natáčela reportáž o izraelské razii v uprchlickém táboře na Západním břehu. Oba novináři stáli před kamennou zdí, na hlavě měli modré přilby a modré neprůstřelné vesty s velkým nápisem „PRESS“, tedy tisk. „Stříleli po nás bezdůvodně,“ sdělil poraněný kolega novinářky, který leží v nemocnici se střelným zraněním v zádech. On i další svědkové potvrzují, že Šiřín byla střelena jednou kulkou izraelským ostřelovačem záměrně do úzkého místa zezadu na krku mezi její vestou a přilbou. Odborníci se shodují, že to mohl zvládnout pouze zkušený profesionál, a vyvrací tak obranu Izraele, že se spletl. Po zprávě o její vraždě, vyšly davy lidí spontánně do ulic a dali najevo jak vztek, tak smutek. Mnoho lidí přišlo k jejímu domovu v okupovaném Východním Jeruzalémě. Krátce poté mj. izraelští vojáci vtrhli do jejího domu při bezdůvodné a kruté razii. V Gaze lidé protestovali před jedenáctiposchoďovou budovou, kde do loňského roku sídlila redakce Al Džazíry než jí izraelská raketa srovnala se zemí.
O to nehoráznější bylo prohlášení izraelského premiéra Bennetta, že Šiřína mohla být zabita „palestinskými teroristy“. Později s tíhou nevyvratitelných důkazů vládní mluvčí přiznal, že za její smrt je pravděpodobně zodpovědná izraelská armáda. Podle Palestinské informační agentury bylo v letech 1972 do dneška zabito nejméně 86 novinářů. Mezinárodní Federace Novinářů předala Mezinárodnímu trestnímu tribunálu stížnost proti izraelským válečným zločinům. Jméno Šiřín abu Aklehové bude nyní do stížnosti doplněno. Izraelci dlouhodobě útočí proti novinářům, aby je umlčeli, a operují proti nim s relativní beztrestností. K nezávislému a transparentnímu vyšetření vyzval i generální tajemník OSN Antonio Gutteres a vyjádřil naději, že viníci budou pohnáni k zodpovědnosti. Stejný požadavek vyslovil i britský levicový labourista Jeremy Corbyn a mnoho dalších.
Čekala jsem, že v reakci na ni dojde od čelních představitelů naší zahraniční politiky s ministrem Lipavským v čele k jednoznačnému odsouzení. Realita? Hrobové ticho. Piráti tak opět potvrzují, že silná slova pro ně platí pouze v teorii. Již dříve totiž Piráti deklarovali, že jsou po vzoru USA pro uvalování sankcí proti režimům, které prokazatelně porušují lidská práva. Tohle byla ideální šance doložit svá tvrzení také v praxi. Piráti ji ovšem podle očekávání promlčeli. Aneb měříme všem stejným metrem. Ale jen tehdy, když se nám to zrovna hodí. Hnus.
