Pan Skopeček ale zjevně zkouší, co všechno si lidé nechají líbit, a tak přišel s dalším návrhem, jak připravit zástupy lidí v krizi o ještě více peněz. Jako by nestačilo, že asociální Fialova vláda zcela nesmyslně před několika měsíci snížila slevu na jízdném studentům a důchodcům. Nyní chce nechat platit za svou vlastní neschopnost i nemocné lidi. Čtete správně. Nikoliv progresivní zdanění. Nikoliv vyšší spoluúčast nejbohatších. Nikoliv vybrat peníze od těch, kteří z krize profitují. Ekonomický expert ODS, což je název funkce, která by se dala volně přeložit jako expert na obírání nejchudších, navrhuje návrat k něčemu, o čem jsem byla přesvědčená, že už je snad nějakou dobu za námi. A sice k poplatkům u lékaře. Ty před patnácti lety zavedla tehdejší vláda Mirka Topolánka a slova experta Skopečka jsou tak jasným důkazem, že tohle je pořád ta stará zprofanovaná ODS se stejnou asociální politikou. Vyměnily se jen obličeje. K nehoráznosti slov pana Skopečka ještě asi tolik – nevím, v jaké realitě pan Skopeček žije, zda nečte zprávy a neví o zástupech lidí v potravinových bankách, o lidech, kteří už kvůli inflaci museli přestat kupovat některé základní suroviny, zda neví o tom, že již více než polovina českých domácností je ohrožena chudobou a lidé mají strach z toho, co přijde v zimě. Kdyby tohle všechno pan Skopeček věděl, nevěřím, že by mohl vypustit z úst myšlenku, že nechá u lékaře znovu platit nemocné lidi. Když si postavím tento návrh vedle knížecích rad Piráta Michálka a pana Pacovského z Pražské plynárenské, že lidé mají místo topení v zimě vytáhnout kulichy, zní to vlastně jako geniální plán. Na topení nebude, lidé budou nemocní, tam je pěkně zkásneme a naplníme státní pokladnu. Politika ODS v praxi. Pane Skopečku, styďte se. Je mi z lidí jako jste vy vážně zle.
V minulém týdnu ostatně přišel ještě jeden důkaz, že stará dobrá ODS, tak jak si ji pamatujeme, je zpět. Fialova vláda chce místo nákupu nových Gripenů začít jednat s USA o nákupu čtyřiadvaceti stíhaček F35. Za každou z nich zaplatí Česko v porovnání s Gripenem o 400 milionů víc – zatímco jeden Gripen vyjde na 1,6 miliardy, u F35 je předpokládaná cena letounu 2 miliardy. Reálně však může být ještě mnohem vyšší. Jen pořizovací cena pro celou zakázku bude tedy asi o deset miliard vyšší. Nutné přitom budou další investice do infrastruktury, jelikož Česko nemá pro provoz letounů F35 na letištích dostatečné zázemí. Od základen, přes hangáry, až po vzletové a přistávací dráhy. Roční náklady na tyto letouny pak budou dalších 12 miliard a v ukazateli ceny za letovou hodinu, tedy nákladů potřebných na to, aby stíhačka byla hodinu ve vzduchu, vychází F35 v porovnání s Gripeny 5x – 7x dráž. Podle bezpečnostních expertů má jít o silný symbol. Ale já se ptám – co jsou stíhačky za symbol, když lidé nebudou mít co jíst? Když sociálním službám miliardy škrtáme, spousta osamocených lidí zůstává bez potřebné péče, ale nad hlavami nám budou lítat nepotřebné stíhačky sedmkrát dráž? Nehledě na to, že paní Černochová chce schválit tento obrovský tendr bez řádného výběrového řízení. Další nevýhodou F35 v porovnání s Gripeny je také doba dodání – zatím co společnost Saab je schopna Gripeny dodat okamžitě, na dodání F35 budeme zřejmě čekat několik let. Shrňme si to tedy – Česko nakoupí za vyšší cenu letouny, které budou dražší na provoz, na které nemá infrastrukturu, nebude schopná plně využít jejich potenciál a které uvidí až za několik let. To vše v době bezprecedentní inflace a finanční krize, v době, kdy počet lidí, kteří padají do finančních problémů, dosahuje rekordních čísel. Tohle je copak nějaká politika pro občany? Kdo je zvědavý na takový signál? Vláda se lidem směje do obličeje a doporučuje jim, ať netopí a za jejich zády chcete oknem vyhazovat miliardy jen proto, abychom se zavděčili Západu. Zatím co maďarská vláda zahájila jednání s Ruskem o nákupu tolik potřebného levného zemního plynu, aby svým lidem ulehčila situaci, česká vláda chce raději s USA jednat o letounech, které jsou České republice k ničemu. Ano, politika má být o symbolech, ale tím symbolem by nikdy neměly být sedmkrát dražší stíhačky nad hlavami strádajících lidí. Takový symbol pro mě bude vždy pouze symbolem pravicové asociálnosti a naprostého odtržení vrcholové politiky od reálných problémů reálných lidí v této zemi.
Jak už bývá zvykem, teď se podíváme do zahraničí. Konkrétně do Turecka, které před několika dny bombardovalo populární turistický resort v Dahuku v autonomní oblasti Irácký Kurdistán, přičemž zahynulo 9 civilistů, kteří tam trávili svou dovolenou. Mezi oběťmi je jednoroční holčička a novomanžel na svatební cestě. Irácká vláda vyzvala občany k turistickému bojkotu Turecka, které je oblíbenou destinací i pro české turisty. Tímto bezohledným činem Turecko připomnělo občanům, že již několik let okupuje část severního Iráku a tentokrát se mu podařilo v protestech proti němu sjednotit občanské aktivisty, sympatizanty levice i pro-íránské milice. Rozhněvaní občané poukazují na tureckou snahu anektovat část severního Iráku, kde jsou velká naleziště ropy. Turecký prezident Erdogan oznámil, že jeho armáda provede další útok na kurdské síly YPG (Lidové obranné jednotky), které se od října 2015 se staly součástí šířeji založených Syrských demokratických sil (SDF). Podle turecké vlády je YPG příliš úzce spojená s levicovými ozbrojenými milicemi Kurdské Dělnické Strany (PKK), která je i na americkém seznamu teroristických organizací a která bojuje partyzánskou formou s Tureckem již od roku 1984. Turecká armáda během posledních let již třikrát vpadla do severní Sýrie, okupovala některá města, z nichž vyhnala 300 000 lidí a dopustila se i podle OSN řady válečných zločinů. Nikdo nevyvěšoval vlaječky, nikdo nevyhošťoval diplomaty, nikdo nedělal sbírky a neposílal zbraně. Zkrátka – co je dovoleno jednomu, není dovoleno druhému. A i přesto, že USA má některé opatrné výhrady vůči Turecku, přece jen je to člen NATO, takže vše odpuštěno… Nedávno jsem v tomto pořadu zmínila nepříliš úspěšnou návštěvu Středního východu americkým prezidentem Joe Bidenem. Nyní americký prestižní magazín Foreign Policy srovnal cesty Bidena s návštěvou stejného regionu ruským prezidentem Putinem a došel k závěru, že země tohoto regionu spíše podporují Rusko v jeho snaze o formování multipolárního světa. I spojenci Washingtonu nechtějí opustit své vztahy s Ruskem a Čínou. Foreign Policy poukázal na fakt, že „Saúdové mají nyní mnohem větší přesah s Rusy v otázkách cen ropy než s USA v otázkách regionální bezpečnosti“. To je pro dnešek vše, díky za to, že jste dočetli až sem a za týden opět na shledanou. P. S. Příští týden bude speciální vydání!
