Jak ukázal červnový průzkum Provident Financial, zjevné zhoršení své ekonomické situace přiznalo až 81 % Čechů z řad těch, kteří patří mezi nízkopříjmové. Ze skupiny lidí s nízkými příjmy bylo v červnovém průzkumu pouze 16 % respondentů, kteří uvedli, že bez problémů zaplatí z vydělaných peněz základní životní potřeby. Skupina nízkopříjmových přitom v Česku činí téměř milion dvě stě tisíc obyvatel. To ve výsledku znamená, že až milion Čechů v červnu nemělo na zaplacení základních životních potřeb. Na evropskou zemi, která se ráda řadí mezi vyspělé, jsou tohle naprosto alarmující a nepřijatelná čísla a není možné, aby se situace těchto lidí navíc i nadále zhoršovala.

Zdražuje vše. O pozemcích a tím pádem o vlastním bydlení si mladá generace může nechat jen zdát, což je věc, o které se mluvilo také již před krizí a současná inflace frustraci mladých pouze prohlubuje. Zvýšená poptávka vystřelila také cenu palivového dříví. I když se tak lidé kvůli stavu na trhu s cenami energií uchylují k alternativním řešením, téměř každý segment trhu nyní staví spotřebitele do situace, ve které při snaze o zachování dosavadní kvality života musí vynakládat řádově mnohdy několikanásobně vyšší prostředky, než tomu bylo zhruba před třemi lety. To vše v situaci, kdy se na člověka valí zprávy o tom, jak energetičtí giganti a banky pololetně registrují rekordní zisky. V takové situaci stát musí mít silnou vládu, která bude denně plnit titulní stránky novin strategickými plány. Která dá lidem naději. Nikoliv vládu, jejíž legitimita denně klesá v důsledku vlastních skandálů a napojení na mafiánské prostředí. Vládu, která se více stará o pomoc cizím státům než o pomoc vlastním občanům. Jak jinak si vysvětlit, že zatím, co se vláda chlubí pozicí jednoho z nejaktivnějších exportérů vojenského materiálu do válečné zóny, dostává se jí ze strany Ukrajiny poděkování ve formě stopnutí ropovodů? Pojďme si jako další bod dnešního vydání Bez obalu zrekapitulovat celou situaci ohledně ropovodu Družba v posledních dnech. Varování předem – opět to je Kocourkov připomínající svou absurditou spíše seriály typu Jistě, pane ministře, než reálnou politikou suverénní země v roce 2022. Rusko měsíčně platí Ukrajině zálohy za to, že přes svůj ropovod Družba distribuuje ropu dál do zemí EU. Platbu za srpen však Ukrajina od Ruska odmítla přijmout – a teď se podržte – kvůli sankcím Evropské unie na Rusko. To naše vláda při podpoře těchto sankcí samozřejmě musela vědět. Petr Fiala nás tak dobrovolně na nějakou dobu při znalosti stávající situace odstřihl od přístupu k ropě, což se zpožděním opět povede k nárůstu cen energií. Na jednu stranu tak Ukrajinu podporujeme miliardami z vlastní kapsy, poté se ale dostáváme do situace, kdy sledujeme emotivní výstupy prezidenta Zelenského o tom, jak tato pomoc není dostatečná, zatím co nás Ukrajina odstřihává od ropy na základě sankcí, které jsme si my sami odhlasovali? Další plivanec do tváře vlastních lidí a další úder legitimitě současné vlády. V minulém vydání Bez obalu jsem zmiňovala, že jsem velmi zvědavá na to, jakým způsobem chce Vít Rakušan obnovit důvěru ve své vládní hnutí, když byl STAN prolezlý mafiánskými styky již od svého zrodu. Po týdnu vidíme výsledek. Opět se raději něčeho držte. Zhruba před měsícem dosadil sám Vít Rakušan do čela Úřadu pro zahraniční styky a informace jistého Petra Mlejnka. Ani ne po měsíci se ukázalo, že Mlejnek je také na seznamu lidí, kteří se opakovaně stýkali s hlavou chobotnice kauzy Dozimetr, podnikatelem Michalem Redlem. Styky Mlejnka s Redlem navíc podle zjištění Seznam zpráv sahají zpět až do roku 2012, od kterého k nim docházelo na pravidelné bázi. Nový šéf civilní rozvědky, tedy jednoho z nejutajovanějších bezpečnostních útvarů v zemi, se tak hned během prvního měsíce ve své funkci musel zpovídat Policii a vysvětlení od Víta Rakušana nyní žádá i premiér Fiala. Pojďme se ještě detailněji podívat na argumentaci jak Petra Mlejnka i Víta Rakušana. Petr Mlejnek ve svém vyjádření uvedl, že díky obchodním stykům s Michalem Redlem žádné zakázky pro svou firmu nezískal. Háček tkví v tom, že oba pánové o žádných zakázkách ani jednat nemohli, protože byl Michal Redl v roce 2008 prohlášen za nesvéprávného, aby se vyhnul trestnímu stíhání v jedné z kauz kolem Radovana Krejčíře. O čem tedy spolu pravidelně oba pánové jednali zůstává záhadou, kterou Petr Mlejnek zatím odmítá objasnit. A postoj Víta Rakušana? Styky Mlejnka s Redlem mu prý nevadí a věděl o nich už v době, kdy Mlejnka do této bezpečnostně mimořádně exponované funkce jmenoval.

Donaldu Trumpovi hrozí vězení. Tímto titulkem zaskočila FBI celý svět. Po náhlé razii v Trumpově letním sídle na Floridě nelze vyloučit, že na bývalého prezidenta USA bude uvalena vazba. Poprvé v historii USA přepadla zásahovka FBI sídlo bývalého prezidenta. Vzápětí FBI oznámila, že bývalý americký prezident Donald Trump je vyšetřován kvůli podezření, že porušil tzv. Špionážní zákon, což je federální zákon, zakazuje neoprávněné uchovávání bezpečnostních informací, které by mohly prospět cizímu nepříteli nebo ohrozit Spojené státy. Podle tohoto zákona je rovněž trestné zničit nebo utajit federální dokumenty či jakkoliv nezákonně přemístit vládní dokumentaci. Pokud by soud shledal Trumpa vinným z porušení tohoto zákona mohl by být odsouzen k pokutě 10 000 dolarů a k 20 letům ve vězení. FBI odvezla z Trumpova domova 28 krabic, v nichž bylo uloženo 11 sad dokumentů, z nichž některé byly označeny jako „přísně tajné“, což je nejvyšší úroveň klasifikace vládních dokumentů v USA. Během razie FBI rovněž zabavila dokument označený jako „Informace k prezidentovi Francie“ a dokumentaci, která se vztahovala k milosti, kterou Trump použil k osvobození jeho mnohaletého společníka Rogera Stonea.

Trump se brání tvrzením, že všechny tyto dokumenty „deklasifikoval“ před odchodem z Bílého domu. Podle některých představitelů Republikánské strany FBI nařídila razii na základě informací, které obdržela od nejbližších Trumpových spolupracovníků, včetně členů jeho rodiny. FBI a ministerstvo spravedlnosti zatím odmítlo zveřejnit bližší informace o charakteru zabavených písemností a pouze zdůraznilo, že byly tak citlivé, že musely být uzamčeny ve zvláštních vládních prostorách. Podle mnoha pozorovatelů může vyšetřování Trumpa v této věci vážně ohrozit jeho možnou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2024.

No, můj názor na americké prezidenty znáte. Kdyby se měřilo rovným metrem, byli by všichni minimálně od začátku 20 stol. souzeni za válečné zločiny, kterých se dopouštěli po celém světě…