Ze „známého jejího manžela“ se vyklubal svatební svědek a dokonce i kmotr dítěte. A opět k tomu byla potřeba investigativní novinařina, jinak by čelní představitelka hnutí zatloukala a zatloukala. Jen nerozumím tomu, proč Vildumetzová odmítá pozvánky médií na rozhovor, když má dle svých slov stále čisté svědomí a s tím, aby byl zadržovaný Nemrah kmotrem jejího dítěte, údajně nesouhlasila. Jana Vildumetzová tak dopadla podobně jako všichni, kteří se nejprve pokoušeli svou účast na celé kauze zapírat. Jen nechápu, že členům STAN, TOP09 a teď i ANO není stydno vymýšlet si pohádky kvůli několika dnům potřebným k tomu, aby pravda vyplavala na povrch. Do svědomí ať si ale každý sáhne sám. Kdo si určitě potřebuje sáhnout do svědomí – i když v tomto případě dost pochybuji, že dotyčný tento pojem vůbec zná – je lidovecký ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka. Tomu se povedl další majstrštyk. Jako by svým přístupem ke kůrovcové kalamitě nepoškodil české lesy dost, rozhodl se nyní ještě plýtvat papírem i chybějícími státními prostředky na propagaci vlády. Chápu. Při veškeré kritice, která se na vládu valí ze všech stran, se musí vládní představitelé chválit sami. Jurečka ale znovu potvrdil svou nebetyčnou aroganci, když zneužil Českou správu sociálního zabezpečení k rozeslání dopisu, který důchodcům dorazil spolu s informací o zvýšení důchodů. Jurečka si chtěl zřejmě za ono zvýšení přisvojit zásluhy, stejně jako v ostatních případech, kdy se tato vláda chlubí nějakým úspěchem, je pravda někde jinde. Zvyšování důchodů je totiž dáno zákonem o důchodovém pojištění, který přesně stanovuje, o kolik se v případě inflace musí důchody zvyšovat. Jurečka si tak udělal předvolební PR za veřejné peníze, kterým se dostal do schránek tří milionů lidí. Pane ministře, vyzývám vás – zveřejněte náklady na distribuci, ať víme, kolik nás vaše ego stálo tentokrát. Ostatně nadnesla jsem to i v samotné debatě na CNN Prima News a pan Jurečka na to raději nereagoval. Marian Jurečka ostatně nebyl jediný lidovecký ministr, kterému se v poslední době podařilo zaperlit. O úplné odtrženosti asociální vlády od reálného světa svědčí také odpověď ministryně životního prostředí Hubáčkové na otázku, zda už jí přišel nový výměr za elektřinu. Ukázalo se, že paní ministryně se vlastně doma o cenu elektřiny vůbec nezajímá. To se to pak povídá o Green Dealu, když jsou vám ceny elektřiny a z nich plynoucí existenční problémy lidí vlastně ukradené.

Problém věřit vlastním uším jsem měla také u rozhovoru pana premiéra na CNN Prima News. Tam Petr Fiala prohlásil mimo jiné to, že strategická infrastruktura má být v rukou státu. Petře Fialo, proč nedodáte k větě, že stát nevlastní klíčovou výrobní infrastrukturu, že je to právě kvůli předchozím vládám ODS a jejich privatizační politice? Privatizace ČEZu, prodej Transgasu, privatizace České rafinérské – u všeho byla tehdy ODS a nyní Petr Fiala mluví „o nějaké situaci“ jako by se tu jen zjevila a on je v pozici toho, kdo ji musí řešit?

Ze zahraničí nemohou chybět události z Velké Británie. Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Panovala dlouhých 70 let. Narodila se ještě za existence Britského Impéria, největší koloniální říše v dějinách lidstva, zažila vznik Commonwealthu v roce 1931 i jeho postupný slábnoucí vliv, aktivně se účastnila vítězné druhé světové války. Za jejího panování došlo k postupnému rozpadu Britské říše a k dekolonizaci Afriky. Zažila vstup Británie do Evropské unie i Brexit.  Na její skon reagovali mnozí státníci po celém světě uznáním její role, i když politici některých bývalých kolonií jej symbolicky uvítali. Každopádně tyto celosvětové reakce poněkud zastínily nástup nové britské premiérky, kterou královna Alžběta jmenovala do funkce jen 2 dny před svým úmrtím.  

Liz Trussová v sídle britských premiérů vystřídala Borise Johnsona, kterého po několika skandálech a prokazatelných veřejných lžích sesadili vlastní poslanci. Liz Trussová se tak stala třetí předsedkyní Konzervativní strany a britskou premiérkou, po Tereze Mayové a Margaret Thatcherové, k jejímuž odkazu se nyní hrdě hlásí. Ovšem Trussová nebyla vždy konzervativní političkou. Narodila se v severoanglickém Leedsu do rodiny levicového profesora matematiky a ještě na začátku svých oxfordských studií byla aktivní členkou centristických Liberálních demokratů, tedy strany, která odmítala válku v Iráku a byla ze všech britských stran nejvíce proevropská. Trussová tenkrát dokonce podpořila hlasy žádající zrušení britské monarchie. Později, již jako členka Konzervativní strany, hlasovala Trussová v referendu v roce 2016 proti vystoupení Británie z EU. Ovšem po vítězství Brexitářů změnila názor a dnes se obklopila skalními stoupenci Brexitu. Trussová vystřídala několik vládních pozic. Byla ministryní školství, pak ministryní životního prostředí, spravedlnosti, ministryní pro zahraniční obchod i ministryní pro ženy a rovnoprávnost. Nakonec v září 2021 se ve vládě Borise Johnsona stala ministryní zahraničních věcí. V této roli prosazovala silně proválečnou politiku premiéra Johnsona. Poněkud neslavně na sebe upozornila, když během návštěvy Ruska podpořila pobaltské státy, které však položila na pobřeží Černého moře.

Trussová představila vládní program boje s rostoucími cenami energií. Navrhla zastropování ceny plynu a elektřiny, zdanit obrovské zisky ropných a plynových společností, což však odmítla.

Podle britských novinářů bude Trussová prosazovat „extrémně neoliberální politiku“. Ta zahrnuje snížení daní pro bohaté i více škrtů a více privatizace. Trussová rovněž kritizuje populární britský systém bezplatného zdravotnictví, neboť většina jejích stoupenců si hradí soukromé zdravotní pojištění a nevidí důvod proč by ještě měla svými daněmi umožnit většině ostatních využívat státní zdravotnický systém.  Trussová nesnáší odbory a chce omezit i práva zaměstnanců na stávky a další odborářské aktivity. Ráda by zrušila současnou legislativu, která umožňuje odborům chránit zaměstnance před povinnými přesčasy i vyjednávat za ně úroveň mezd i pracovní podmínky.

Britských zaměstnanců se nedávno veřejně zastal americký senátor Bernie Sanders, který přijel do Anglie podpořit stávkující pracovníky železnic. Sanders zdůraznil potřebu jednotného boje proti korporátní chamtivosti a milionářům, kteří jen navyšují své zisky. V té souvislosti dostala Trussová otázku, zda není neférové dávat více peněz těm, kteří jsou bohatí a současně omezovat veřejné služby, na které většina lidí spoléhá. „Vůbec si nemyslím, že by to bylo neférové“ odpověděla premiérka. No, pracující v Británii se mají na co těšit.

Moc Vám děkuji za neskutečné množství zpráv, které mi došly zejména po předvolební superdebatě na CNN Prima News i za to neskutečné množství hlasů, které jste mi poslali a které nás nakonec dovedlo k vítězství v diváckém hlasování. Je to pro mě obrovská čest i závazek. Nedám pětikoalici vydechnout ani den!

A na závěr bych Vás moc chtěla požádat o to, abyste v sobotu 17. září přišli na demonstraci na Václavák!