KSČM vyjadřuje obavy z ohrožení vědeckého bádání a omezení svobody projevu. Naše vážné znepokojení směřuje především ke společenskovědním oborům, kde stát stále častěji uplatňuje různé formy zásahů a regulace, včetně represe, a dokonce kriminalizace nositelů názorů, které nejsou v souladu s oficiální politikou.

S ohledem na skutečnost, že pan Andrej Babiš požádal KSČM o podporu, hlasoval Výkonný výbor ÚV KSČM per rollam o této žádosti a podporu A. Babišovi schválil, a dálepřijal níže uvedené Stanovisko – výzvu.

V poslední době se objevuje stále více případů, kdy jsou lidé pracující ve vědeckých profesích ostrakizováni za svá vědecká zjištění, ať už jde o práci na poli historie, sociologie nebo politologie.

KSČM požaduje stejný přístup vlády ke všem složkám Integrovaného záchranného systému ČR, tedy členům hasičského záchranného sboru, zdravotnickým záchranářům a policistům.

(V Praze dne 25. 11. 2022) Česká lékařská komora přišla s návrhem na zvýšení regulačního poplatku za lékařskou pohotovost, chtěla by zvýšit poplatek ze současných 90 Kč na 200 Kč. KSČM odmítala zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví již v dobách ministra Julínka. Navrhovala úplné zrušení těchto poplatků, což ale ve sněmovně neprošlo.

(10. 12. 2022) KSČM odmítá politicky motivované snižování důchodů selektivně vybrané skupině osob. V drtivé většině jde o tzv. starodůchodce. Toto snížení důchodů má umožnit novela zákona o důchodovém pojištění. Tu má do konce roku schválit Sněmovna, které novelu zákona vrátil z jiných důvodů Senát PČR. Návrh na snížení penzí ale nepochází z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, k novele ho v pozměňovacím návrhu přilepila skupina poslanců vedená lidoveckým ministrem tohoto resortu Jurečkou.

(Praha 10. 12. 2022) KSČM důrazně odmítá zdražování veřejné hromadné dopravy v ČR! V době rapidně se zhoršující ekonomické situace většiny obyvatel ČR nelze ještě více uvrhávat lidi do chudoby zdražováním základních veřejných služeb, mezi které veřejná hromadná doprava patří!

Deficit státního rozpočtu v příštím roce by měl dosáhnout 295 mld. korun a dluh státu překročí 3 biliony korun. To je schválený státní rozpočet pro rok 2023. Pravicová koaliční vláda Petra Fialy tak pokračuje v dosavadním trendu nerovnovážných rozpočtů, který před volbami v roce 2021 z opozičních lavic kritizovala. Neplní své předvolební sliby ani vládní programové prohlášení. Rozpočet nazvala protikrizovým a válečným, ač Česká republika, aspoň oficiálně, ve válce s nikým není. Prakticky však ano, neboť vojenská pomoc Ukrajině dosahuje již mnoha desítek miliard korun.

(Praha 16. 11. 2022) Komunistická strana Čech a Moravy se znepokojením sleduje vývoj události na hranici Ukrajiny a Polska, kde došlo v obci Przewodów v Lublinském vojvodství k výbuchu, který nepřežili dva lidé.

Tak to totiž navrhují vládní experti z Národní ekonomické rady vlády, tzv. NERV. Ta představila své návrhy opatření pro zlepšení ekonomické situace v České republice. Nepřekvapí, že většina opatření by měla především dopad na peněženky běžných občanů, nikoli na velké firmy, banky a nadnárodní korporace. Návrhu na zkrácení doby pobírání podpory v nezaměstnanosti a její výše se již chytil ministr (a)sociálních věcí Jurečka, který by rád toto opatření aplikoval v době, kdy mnoho firem avizuje, že vzhledem k současné složité ekonomické situaci, kterou vláda řeší velmi nezodpovědně, skončí či bude propouštět.