Kdo je úkoluje a organizuje řízené úniky informací a kdo je jejich pasákem a inkasuje. Co jsme schopni zjistit nyní, je pouze to klasické „komu to prospěje", a kam nakonec půjdou zisky a ztráty. To bohužel poneseme my všichni, pokud i nadále budou tajné služby dělat politiku a vydírat vládu," konstatuje Leo Luzar, poslanec KSČM za Moravskoslezský kraj.

Ministr vnitra Jan Hamáček minulý pátek podal trestní oznámení na Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou, autory reportáže o jeho chystané cestě do Moskvy. Má šanci uspět? Co si myslíte o celé záležitosti?

V rovině práva má pan ministr Hamáček určitě šanci uspět, ale v boji s mediokracií, novinářskou lží, překrucováním a fabulací prohráváme všichni. Mnozí novináři se stali prodejnou holkou tajných služeb a geopolitických zájmů, bohužel se asi nikdy nedozvíme, kdo jim podstrčil tajnou zprávu dříve než vládě. Kdo je úkoluje a organizuje řízené úniky informací a kdo je jejich pasákem a inkasuje.

KSČM tyto informace bude stále požadovat a bude úkolovat vládu, aby tyto věci prošetřovala a nezametla pod koberec. Co jsme schopni zjistit nyní, je pouze to klasické „komu to prospěje", a kam nakonec půjdou zisky a ztráty. To bohužel poneseme my všichni, pokud i nadále budou tajné služby dělat politiku a vydírat vládu.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger se dostal do potíží kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům. Diskvalifikují ho pro roli ministra?

Personální politika premiéra Babiše má daleko do kvality a plnění jeho slibu řídit stát jako firmu bylo pouze reklamním trikem, který nikdy nefungoval a ani fungovat nemůže. Na příkladu personálních změn ministrů zdravotnictví je to jasně vidět. A také to, že osobní bohatství není zárukou, že dotyčný například neodklání a netají peníze nebo nemá zájem být ještě bohatší. Pan Arenberger je krásný příklad pořekadla „já nic, já muzikant".

Tento superboháč, který ani neví, co vlastně má a kolik toho má, může být dobrým příkladem finančních možností ve zdravotnictví, ale spíše je pohledem do světa lidí, fungujících na vlně kapitalismu. Také to není první ředitel nemocnice mající problém s majetkem. Prostě se bez ohledu na zákony hrabe, odkloňuje a mlží. Přitom je jedno, jestli se jedná o zdravotnictví nebo jiné takzvaně seriózní obory, které ještě mají nějakou důvěru lidí.

Příležitost dělá zloděje, říkala moje babička, a pro mě je právě smutné, že člověk, lékař, který má mít vysokou úroveň morálky, takhle dlouhodobě mlží a někdy i vyloženě lže. Pokud to pan ministr Arenberger rychle nevysvětlí, musí rezignovat! KSČM požaduje násobnou a důslednou kontrolu na rozhodujících pozicích ve státních, polostátních, krajských, ale i obecních podnicích nakládajících s penězi nás všech.

S teplejším počasím se v EU opět otevřel problém migrace. Italský ostrov Lampedusa ležící nejblíže k africkým břehům je zase přeplněn nově příchozími uprchlíky. Jde o nezvládnutí situace ze strany Frontexu, nebo je problém jinde?

Problém leží v hlavách mnohých Evropanů nechápajících, že to nemá konce. Umožnit jedněm vstup do EU a u druhých doufat, že oni nepřijdou taky, je hloupost. Ale hlavní zodpovědnost mají představitelé jednotlivých států EU, kteří přestali dodržovat vlastní nařízení a zákony, čímž umožnili tuto migraci. Za to bych postavil před mezinárodní soud ty, kteří vyvolali válku v Libyi, Iráku, Sýrii, podporovali zničení Jugoslávie, tleskali válce v Gruzii a snaží se dělat politiku nenávisti a války.

Všichni ti Sarkozy, Berlusconi, Merkel, Albright, Obama a mnozí další by měli stanout před mezinárodním soudem a obhájit své činy, které stály statisíce životů a byly na počátku dnešního zoufalství. Politika KSČM je v tomto ohledu stabilní a neměnná, požadujeme absolutní respektování rezolucí OSN a Rady bezpečnosti OSN.

Je řešením unijní solidarita s Itálií, tedy následné přerozdělování migrantů do dalších členských států?

Taková solidarita je hloupost a ne pomoc. Nic neřeší a pouze uvolňuje místa pro další statisíce migrantů čekajících na svou cestu do EU. Pokud nejdříve nezničíme převaděčskou mafii a ten super výnosný obchod s lidmi, nemůžeme čekat změnu.

Francií otřásl již druhý dopis varující před islamizací a případnou občanskou válkou. Nyní je to ještě o něco vážnější, protože signatáři se rekrutují ve velké míře i z řad aktivní armády. Je současná Francie politicky stabilní?

Francie byla vždy stát armády a už prezident De Gaulle měl problémy s vojáky stojícími proti republice. Bohužel nynější prezident Macron je člověk, který ztratil důvěru občanů a nechce řešit problémy obyčejných lidí. To vyvolává reakce, které jsme viděli u Žlutých vest, a které by opravdu mohly přerůst v celospolečenský odpor a pokud by v tom případě armáda zasáhla, mohlo by to dopadnout špatně.

Je to varování pro celou EU, a věřím, že i pro nás, z toho, kde bychom mohli někdy skončit při ignorování obav lidí. To nesmíme jako politici KSČM připustit a je to jedno z velkých témat, které stále v rámci Sněmovny nadnášíme k diskuzi a řešení.

Ruská vláda schválila nový seznam nepřátelských zemí. Je krátký. Jsme na něm pouze my a USA. Jak toto hodnotíte?

Seznam zemí, které nejsou přátelské, není seznamem zemí nepřátelských, i když se tak bohužel někdy tyto státy chovají. Plníme zadání USA, a tak se nesmíme divit, že jsme spolu na seznamu, který hovoří pouze o tom, že nejsme schopni zasednout k jednacímu stolu a vyjasnit případné problémy klidnou a věcnou cestou. Je to jistě škoda a tento postoj naší diplomacie zvolilo i v historii velmi málo států světa.

I současné postoje ostatních států EU jsou více méně přiměřené situaci. Jsem zastáncem rozhovorů a jednání, které bývají schopny vyřešit i hodně nepříjemné věci ve vzájemných vztazích. Snad se někdy dočkáme vlády a ministra zahraničních věci, který bude schopen jednat rozumem a ne svaly.

Jaké ztráty můžeme po prudkém zhoršení vztahů s Ruskem očekávat? Třeba po ekonomické stránce?

Ekonomické ztráty jsou bolestné, 100 miliard korun nám bude jistě chybět. Také dostavba Dukovan nebo Temelína nabere výrazné zpoždění, když se nebude moci zúčastnit světový lídr ve výstavbě. Co je však aspoň pro mě větší neštěstí, jsou narušené vzájemné vztahy budované desítky let.

Proto za KSČM očekávám jasné a úplné vyšetření vrbětické kauzy, požadující informace, kde měly vyvážené zbraně nakonec skončit a jaké hry tady tajné služby prováděly kolem Vrbětic celých sedm let, když už před lety prý znaly identitu pachatelů. Jak to, že až po letech víme něco o podivných návštěvách skladu majitelem a o zvláštním volnu pracovníků. Proč nevíme, co tam vlastně skladovali a jakou vlastně vedli evidenci.

Pokud sloužila Česká republika jako supermarket na zbraně a výbušniny pro války ve světě a naše tajné služby nečinily kroky proti tomu nebo dokonce se raději dívaly jinam, by znamenalo, že někdo ohrozil životy našich občanů úmyslně. Takové zásobovací sklady jsou totiž vždy cílem protiopatření a my již moc dobře víme, jak to dělá Izrael, USA, ale logicky i jiné ohrožené státy a kolik civilních obětí při tom zahyne. KSČM nepoleví v odhalování pravdy a budeme vždy ti, kteří bojují proti všem válkám za mír.

(přepis článku - parlamentní listy, autor Oldřich Szaban)