Po ukončení střední školy jste pokračoval ve studiu na Vysoké škole báňské – Strojní fakultě a zaměřil jste se na techniku tvorby a ochrany životního prostředí. To je velmi aktuální regionální téma, nemám pravdu?

Určitě ano, jak z hlediska průmyslové aglomerace, tak i kvůli většímu počtu menších obcí. Již v současné době kraj poskytuje domácnostem kotlíkové dotace a myslím si, že je jen otázkou času, kdy budou rozšířeny například o příspěvek na solární kolektory či panely pro výrobu elektrické energie. Jsem také rád, že postupně probíhá rekultivace struskových hald.

Máte titul inženýra, skvělou práci… ale jste pořád svobodný, taková dobrá partie. Je dnes být svobodný hendikepem, nebo předností? Případně jedná se o trend? Jak vy to vnímáte?

Ano, titul mám, ale pořád jde jen o pár písmen před jménem, které o člověku tolik nevypoví.

Současná forma studia je zaměřena hodně na teorii, studenti nemají šanci dostat se do reálného provozu. Z mého pohledu se jedná o velký problém, protože pak ze škol vycházejí teoretici, kteří jsou naučení jen na práci za stolem.

Jestli jsem dobrá partie, nechám na posouzení mé přítelkyně, ale jako hendikep bych to neviděl. Dnešní doba je hodně rychlá, ale pilně pracuji na změně.

Ptám se zejména proto, že za uplynulých 25 let se nenarodilo více jak milion Čechů. Vidíte to jako závažný problém, nebo nikoli? Příklad: Více narozených obyvatel Moravskoslezského kraje znamená jen více problémů, nebo naopak oživení zdejšího kraje?

Celá historie je o stěhování národů a myslím si, že tomu tak bude i nyní. Je možné, že právě současná situace, zapříčiněná koronavirovou pandemií, způsobí určitý nárůst natality v blízkém časovém horizontu. Již v loňském roce bylo možné zaznamenat nárůst nově narozených dětí. Hodně Čechů žije i v zahraničí, kde zakládají a mají své rodiny.

Dovolím si trochu nadsázky. Tak kdy tedy přispějete vy sám demograficky svému kraji?

Čím dříve, tím lépe. Ne, teď vážně – doufám, že v průběhu dvou až tří let.

Pojďme zpátky k otázkám, kde se budete cítit jako ryba ve vodě. Shrňte mi, prosím, co by Moravskoslezský kraj potřeboval z hlediska technologií, z hlediska ochrany životního prostředí, aby se tady žilo a také dýchalo občanům lépe.

Zaměřil bych se spíše na rozvoj průmyslu v příhraničních oblastech. Když se projíždím po kraji, vidím staré haly, které fungovaly ještě před 20 lety i v oblastech, kde lišky dávají dobrou noc. Lidé jsou v dnešní době nuceni dojíždět do zaměstnání klidně 40-50 km a osobní život jde pak stranou. Není to pěkný pohled. Je potřeba podpořit projekty, které tuto problematiku budou řešit, a nejen průmyslová centra, která vznikají u velkých měst. Když se podíváte do okolních států, můžete vidět některé průmyslové parky úplně opuštěné, nevyužité.

U obnovitelných zdrojů hlavně podporuji řešení pro domácnosti, jakým je například program Dešťovka a výstavba pasivních domů. Pro společnost je pak potřeba realizace většího počtu vodních nádrží v ČR s možností výroby elektrické energie.

Rozvoj technologií ve světě nabral na obrátkách. Co vás v poslední době z technologií zaujalo a v čem by byly přínosem?

Určitě auta poháněná vodíkem, nedokážu si představit, že bychom v budoucnu byli schopni využívat jen auta na elektrickou energii. Zajímavé jsou také fúzní reaktory, ale to bude ještě běh na dlouhou trať.

Jak se díváte na současné vládní pojetí energetického útlumu fosilních paliv v Moravskoslezském kraji?

Aktuálně mi chybí programy pro horníky a jejich začlenění do dnešního průmyslu. Ceny fosilních paliv jsou nízké a naše těžba se nevyplácí. Ale kdoví, třeba za nějaký čas bude naše uhlí na pořadu dne.

Je zřejmé, že máte svůj kraj hodně rád, to je nakonec vidět, že jste s ním spjatý, i s ohledem na zvolený obor vašeho studia a odbornost. Můžete mi říct, co pro vás znamená slovo vlastenectví?

Oddanost státu, oblasti kde žiji. Mám náš kraj rád, protože i přes konec některých průmyslových odvětví či velkých firem jsme schopni najít nové oblasti, v nichž se uplatní naši zkušení a pracovití lidé.

Ptám se hlavně proto, že zde na Ostravsku proběhly jedny z největších bojů při osvobozování Rudou armádou od nacistů. Dnes se EU nám a našim dětem snaží vnutit lži o Rudé armádě a o ruských vojácích se mluví čím dál častěji jako o okupantech, a ne osvoboditelích. Jak se na to díváte vy?

Historie se bude vykládat tak, jak ji potřebují současní představitelé. Každá doba měla své chyby, ale určitě nebudu svým dětem říkat, že Američané přijeli do Plzně, a tím byla ukončena druhá světová válka. Rudé armádě a Spojencům určitě patří velký dík za podporu a za boje, které pro naši svobodu protrpěli. Dnešní doba je zvláštní, nikoho nezajímá článek či text, dnes je důležitý jen dobrý nadpis.

Na závěr - řekněte něco málo slov těm, kteří ve vás vidí nejen budoucího politika, ale i budoucí naději, člověka, jenž by rád pomohl tomuto regionu?

Šli jsme do voleb s heslem Šance na nový začátek a myslím si, že máme hodně co nabídnout. Nejsme strana starých tváří, ale přičinlivých lidí, kteří chtějí pracovat S lidmi pro lidi. Náš kraj je sice rázovitý, ale o to krásnější.

Autor:

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj:

Haló noviny / Roman Blaško