Historie Mezinárodního dne žen sahá až do 19. století.

Mezinárodní den žen (MDŽ) připadá každý rok na 8. března. Není to nějaký umělý svátek vymyšlený komunisty, jak si mnozí naši spoluobčané mylně myslí. Počátky tohoto významného dne sahají hlouběji do historie a od jeho prvních oslav uplynulo více než sto let.

Historie MDŽ započala v 19. století v USA, v prostředí pokrokově smýšlejících amerických žen. Za počátek tohoto svátku se považuje hned několik událostí.

8. března roku 1857 stávkovaly americké švadleny z textilních továren v New Yorku za zlepšení pracovních podmínek. Stávka tehdy byla krvavě potlačena policií a několik žen bylo ušlapáno davem. Hlavní organizátorky byly uvězněny.

V roce 1907 se konala 1. mezinárodní konference socialistických žen ve Stuttgartu, a právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a veřejně požadovaly politickou a hospodářskou rovnoprávnost.

Významnou událostí byla další stávka švadlen v New Yorku 8. března 1908. V průvodu městem si více než 15 tisíc žen připomnělo stávku z roku 1857, požadovalo volební právo, zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky a ukončení zaměstnávání dětí. Na připomínku této stávky vyhlásila v květnu téhož roku Americká socialistická strana každou poslední únorovou neděli jako “Národní den ženy“. (Tehdy bylo běžné, že se všechny svátky slavily v neděli, kdy měli pracující volný den). Poprvé byl takto svátek žen slaven 28. února 1909.

V Evropě byl svátek žen zaveden v roce 1910, tehdy ještě bez určení pevného data. Stalo se tak na 2. Mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani na návrh Clary Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky dělnického ženského hnutí, která vystoupila s myšlenkou Mezinárodního dne žen. Poprvé se ženy takto organizovaně sešly v několika evropských zemích následující rok, 19. března 1911 (v Německu, Rakousku-Uhersku, Dánsku a Švédsku).

Po první světové válce se Mezinárodní den žen ustálil na pevném datu 8. března. Stalo se tak pod vlivem několikadenní stávky ruských žen a jejich protestních protiválečných akcí, konaných za dramatických okolností v Petrohradě od 23. února 1917 pod heslem "Chléb a mír". Zahájení protestů ruských žen bylo v Juliánském kalendáři 23. února, což je v našem Gregoriánském kalendáři právě 8. března. V posledním válečném roce v roce 1918, už vítaly ženy v rakousko-uherské monarchii tento svátek 8. března.

MDŽ byl oficiálně uznán mezinárodním svátkem na zasedání OSN v roce 1975, což byl Mezinárodní rok žen. Ve stejném roce svátek MDŽ přijalo mnoho národních vlád. V některých zemích, jako je Čína, Rusko, Vietnam a Bulharsko je MDŽ státním svátkem. V České republice byl svátek MDŽ po roce 1989 vytěsněn z kalendářů a nahrazen Dnem matek. V únoru 2004 však byl novelou zákona o svátcích vrácen zpět do kalendáře jako významný den.

Proč si připomínáme MDŽ

Mezinárodní den žen je historicky velmi významný svátek připomínající úsilí žen za dosažení rovnoprávného postavení. V české společnosti stále přetrvávají nerovnosti v postavení žen a mužů. Týká se to zejména platové diskriminace, nižšího zastoupení žen v mocenských a rozhodovacích pozicích, nízké účastí otců na péči o děti a domácího násilí mezi partnery. MDŽ je dnem, kdy chce na tuto diskriminaci poukázat, podobně, jak se tomu 8. března děje v ostatních zemích Evropské unie.