Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman, byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec.

Vlastním jménem Kamil Zeman, český prozaik a komunistický novinář. Syn spisovatele Antala Staška (vl. jm. Antonína Zemana), kritika sociálních a národnostních poměrů v Podkrkonoší činného v dělnickém hnutí.

Od r. 1905 působil I. Olbracht jako sociálně demokratický novinář ve vídeňských Dělnických listech, později v Praze v Právu lidu.
V lednu 1920 se zúčastnil v sovětském Rusku II. sjezdu Komunistické internacionály. 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu.

Pro své politické aktivity byl dvakrát vězněn (1926 a 1928). 1929 vystoupil z KSČ na protest proti její bolševizaci, později začal opět podporovat Gottwaldovo bolševické vedení, po osvobození v květnu 1945 do KSČ opět vstoupil, pracoval v tiskovém odboru Ministerstva informací, stal se členem ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění.

Živý vztah k sociálním otázkám a revolta proti měšťácké společnosti se odrážejí v obrazech anarchistické volnosti společenských vyděděnců (O zlých samotářích), egoismu a individualistického přeceňování síly jedince (Žalář nejtemnější, Podivné přátelství herce Jesenia).

Aktivní Olbrachtova účast v revolučním socialistickém hnutí vedla k typizaci třídních základů společnosti v románu Anna proletářka. Umělecký vrchol tvoří prózy, tematicky těžící z poznání Zakarpatské Ukrajiny, jejíž sociální problematice věnoval mistrovské reportáže (Hory a staletí), román (Nikola Šuhaj loupežník) a povídky (Golet v údolí).

Zvláštní oblast Olbrachtova díla tvoří adaptace literárních památek, svědčící o suverénním ovládání jazyka a vypravěčském umění (Biblické příběhy). Překladatel zvláště německé prózy. Národní umělec (1947).