Tím projevil nejen neúctu k obětem a jejich rodinám, ale také nedostatek odpovědnosti a citlivosti pro svou roli ve vládě.

Jurečka se hájí tím, že neměl dostatek informací o tragédii, která se odehrála v centru Prahy, a že každý dělá chyby. To je ale slabá a nevěrohodná obhajoba. V době internetu, mobilních telefonů a sociálních médií je těžké uvěřit, že ministr nebyl schopen zjistit, co se děje v hlavním městě, kde má své sídlo. Navíc, i kdyby to byla pravda, měl by si uvědomit, že jeho chyba není obyčejná, ale fatální. Jako člen vlády má povinnost reagovat na mimořádné situace a koordinovat pomoc a podporu pro postižené. Místo toho si užíval vánoční atmosféry s kolegy a podřízenými.

Jurečka tak ukázal, že je typickým příkladem politika, který káže vodu a pije víno. Tedy takového, který se rád staví do role mravokárce a kritika ostatních, ale když sám selže, nevidí důvod k sebekritice a sebeobětování. To je v rozporu s principy demokracie a služby veřejnosti, které by měl zastávat. V zahraničí se politici odstupují z funkcí za mnohem menší prohřešky, než je ten, kterého se dopustil Jurečka. Například německý prezident Horst Köhler odstoupil kvůli kontroverzním výrokům o nasazení německých vojáků v zahraničí, nebo britský premiér Boris Johnson čelil tlaku k rezignaci kvůli pořádání večírku v době koronavirových opatření.

Jurečka by si měl vzít příklad z těchto politiků a uvolnit své místo někomu, kdo bude schopen plnit svou roli s důstojností a respektem. Pokud to neudělá, měli by mu to připomenout voliči v příštích volbách. Jako Jurečka sám kdysi řekl: „Nechci další roky prožvanit, volič není hloupý.“