Očkování
Nejprve obecně nejaktuálnější situace. Na domácí scéně je největším předmětem diskuse otázka očkování, včetně očkování dětí. Olej do ohně přilil recyklovaný ministr zdravotnictví, A. Vojtěch, který opět vymýšlí pod tlakem famaceutických firem, jak lidi donutit k tomu, aby se nechali naočkovat a dali očkovat i děti od 12 let. Využívá k tomu právě doby dovolených a předpisů možností, které vyžadují přijímající státy. Neštítí se do toho zapojit i různé metody soutěží a drobných úplatků, ke zvýšení atraktivnosti té či oné vakcíny. Jako obvykle každá akce vyvolá reakci a lidé se začali zajímat jak je možné, že některé vakcíny jsou neúčinné na některé mutace apod. Pod nánosem balastních informací se ztrácí otázka kvality a účinnosti a třeba i toho, že Itálie a Srbsko, ale třeba i Vietnam začal vyrábět vakcínu Sputnik V, o kterou nepřestal být v Čechách zájem.
Ze sněmovny
NKÚ zvedl svým závěrem o investicích do vodního hospodářství zájem o další řešení a neprojednaný ústavní zákon o vodě, který se KSČM stále, ale marně, snaží projednat na schůzi sněmovny. Marně proto, že 16.7. skončila poslední řádná schůze Poslanecké sněmovny a důchody, sociální záležitosti, školství a náš zákoník práce budeme muset projednat už jen na schůzích mimořádných, které jsou už 3 svolány na příští týden. Jak jsem již informoval, v úterý jsem jednal s předsedou vlády o přístupu k zákonu o sociálním zabezpečení, tedy o zvýšení důchodů. V zákoně jsou kromě jiného nejméně 2 základní sporné body a to výše valorizace důchodů nad zákonnou mez, kde vláda navrhuje 300 Kč a KSČM 500 Kč a pak pozměňovací návrh M. Jurečky, který diskriminuje velké množství lidí, kteří pracovali poctivě před rokem 1989. Příslib podpory našeho návrhu valorizace a nepodpory návrhu M. Jurečky jsem získal, ale s tím, že podrobnosti budou uzavřeny ve středu ráno 28.7. za přítomnosti J. Faltýnka a A. Schillerové. Stále se totiž jedná o zákonu vráceném Senátem, tedy o pedagogických pracovnících, jehož výsledek je nejasný.
Plynovod
V zahraničně politické oblasti je asi největší událostí dohoda SRN a USA o tom, že USA dál nebudou brzdit dostavbu plynovodu Nordstream 2 a tedy dodávky plynu do Evropy z RF. Dohoda je napadána zejména ze strany Ukrajiny a Polska, ale ve světle minulé informace, že Ukrajina bude přijímat investice z Číny je jasné, že tato dohoda bude platit a vítězem tohoto ekonomicko diplomatického sporu je RF. Mimo jiné to dává odpověď i na příští energetickou politiku nejen SRN, ale i celé Evropy. Myslím, že je na čase poté co je v zákoně o nízkouhlíkové energetice začít stavět Temelín.
Špionáž
Druhou nejzásadnější zahraničně politickou událostí je vyšetřování skandálu „Pegasus“, tedy špionážního zneužití a ohrožení kybernetické bezpečnosti nejen Francie, zneužitím software Pegasus od izraelské firmy NSO Group. Jedná se o seznam cca 50 tis lidí, kteří pomocí tohoto Izraelem dodaného počítačového programu byli na seznamu odposlouchávaných, včetně prezidenta Macrona, zavražděného novináře D. Chášukdžího a dalších, nejen pro marockou rozvědku, ale i pro takové neziskové organizace jako je Amnesty International a jiné. Je evidentní, že příklad americké NSA je přitažlivý a že ho nevyužívají jen zpravodajské služby dalších států, ale i jiní manipulátoři a ti, kteří chtějí nějak ovlivňovat veřejné mínění.
Programy politických stran
Slíbil jsem, že podstata této informace bude v porovnání programů politických stran. Informace v mediích jsou nejrůznější, ale když se podíváme na fakta, tak z prezentovaných politických stran mají zveřejněný volební program vedle KSČM, která ho zveřejnila nejdříve, koalice SPOLU, volební blok Piráti a STAN a Přísaha. Dosud nezveřejnili volební program ANO, ČSSD a SPD. ANO a ČSSD nemají ani dlouhodobý politický program. SPD má dlouhodobý program formulovaný v roce 2016. Můžeme tedy formulovat jen některé zásadní rozdíly v programu a to je zejména v bezpečnostní a zahraniční politice. Případně v oblasti daňové a sociální.
SPOLU tak zejména je připravena věnovat obrannému rozpočtu 2 % HDP, připravit legislativu krizového řízení, dokonce i investice do vědy a výzkumu řešit prioritně přes vojenské potřeby, zejména v nákupu nových technologií, kybernetice a vesmírného výzkumu. Chtějí zřídit úřad pro vyzbrojování a nepokrytě se připravují na ozbrojený konflikt s tím, že jedinou cestou je NATO (dokonce to mají pojmenované NATO first), transatlantická vazba a strategické partnerství s Izraelem, Jižní Koreou a Japonskem. Obnovení „havlovské diplomacie“ Institucionální a expertní zázemí ve vztahu k Německu. V daňové oblasti je program soustředěn na nepřímé daňe a nízké daně přímé, tedy ve prospěch bank a nadnárodních korporací se zatížením spotřebitelů. Důchodová reforma postavena na individuálních účtech.
Volební blok Piráti a STAN navyšují obranný rozpočet na 2 % HDP, zavádějí víceletý rozpočtový rámec, stejně jako SPOLU, investice do vědy řeší prostřednictvím armády. Pro přípravu na krizové stavy podporují civilní ochranu, ale nespecifikují jak. Jsou pro selekci exportu i importu podle politických kritérií. Aktivní zapojení v NATO rozšiřují o další spolupráci na Balkáně a ve východním partnerství, tedy přijetí např. Ukrajiny do NATO, ale i spolupráci s Tchajwanem atd. V daňové a sociální oblasti jde o nesourodý a neprovázaný soubor námětů. Spoléhají se na Světovou banku. Výslovně zmiňují klimatickou dohodu z Paříže.
Hnutí ANO zatím nemá ani kandidátní listiny ani program a nemá ani dlouhodobý program, vycházím tedy z programu pro minulé volby, v bezpečnostní politice obranná oblast není prioritou, jedná se podle příležitostí, ale jako základ je spolupráce v rámci NATO a EU. V podstatě to znamená, že jdou cestou nejmenšího odporu, případně nesplnění volebních slibů.
Hnutí SPD zatím nemá volební program, populisticky si ale už udělalo svou volební hymnu, je to její příklon jen na vnější obraz. Z dlouhodobého prgramu je sice důraz na národní suverenitu a deklarace, že se nespoléhají na NATO, ale na rozdíl od EU, kde jsou více kritičtí, nemluví o vystoupení z NATO. U armády a policie se orientují na český zbrojní průmysl a na přípravu na krizové stavy a rozvoj mobilizačních schopností. 2 % na obranu nedeklarují.
Hnutí Přísaha jasně deklaruje 2 % na obranu z HDP a chce to dát do zákona. Také jako základ obranné politiky vidí NATO i když tam dává k tomu, že Česko je na prvním místě.
U aktivních záloh propaguje vybavení a výcvik jako u profesionální armády. Sice nenavrhuje jak toho dosáhnout, ale v programu to mají, stejně jako podporu přípravy na krizové stavy a podporu českého exportu.
ČSSD jak jsem psal nemá dosud dlouhodobý, ani předvolební program, pouze program pro minulé volby, kde sice deklaruje některé priority, ale zásadně rozhoduje jednotlivě podle okamžitých tlaků. Vnímá pro bezpečnost republiky jako základ NATO a EU, a i když deklaruje strategické vztahy s USA, RF a ČLR, v praktické politice se vždy podřídí EU či spíše USA.
Z toho vyplývá, že pouze KSČM má politický – strategický cíl vystoupení z NATO. A i když to nelze v praktické politice garantovat, lze jen s SPD a ČSSD spolupracovat na stejném přístupu k USA, RF a ČLR, když ostaní strany a hnutí, včetně Přísahy, staví svou politiku na orientaci na NATO a EU. Tedy přímo ohrožují státní suverenitu.
