Je svolána až na 5.10, stejně jako schůze k projednání návrhu na zmrazení platů ústavních činitelů. Jednaly pouze některé výbory a nejdůležitější je informace z jednání výboru pro obranu, který projednal nesmyslný a předražený nákup děl César z Francie. Je evidentní, že bez kontroly KSČM se vláda vydala na úplné scestí.
Všechna media se přetahují o debaty na volební témata a jen potvrzují naší stranickou analýzu, že lidé budou zahlceni a také znechuceni předvolebními tahanicemi, témata se budou překrývat a jejich podstata bude rozmělněna do nepodstatných detailů a lidé nebudou sledovat svůj sociální a životní zájem, ale budou diskutovat o uměle formulované nepodstatné záležitosti. Už nejde jen o dopředu prefabrikované názory, které sdělují komentátoři lidem po jednotlivých pořadech, (CNN Prima, komentáře Kalouska, Topolánka, UK na ČT a jejich tzv. politologové atd.) ale o skutečné zamlčování podstaty problémů. Např. zvyšování ceny energie, včetně očekávaného pokusu E.ON, Bohemia Energy a dalších o vypovězen stávajících smluv a uzavírání nových bez ohledu na fixce cen, s cenou mnohem vyšší, cca od listopadu nebo nejpozději od ledna příštího roku.
O příčinách tohoto stavu je ale třeba dál informovat. Vychází z nedostatečné ochrany našeho národního zájmu a z české participace na DEBAKLU USA při tzv. ukončení jejich vojenské invaze v Afghánistánu. Dovolím si jeden citát nebo chcete-li motto: Nikdy nepodceňuj svého nepřítele, protivníka, nebo soupeře - byl by to první krok k Tvé porážce.
Odchod amerických vojsk z Afganistánu představuje skutečně a reálně „debakl“ okupační armády USA, ale zároveň představuje i ztrátu důstojnosti všech jejich tzv. spojenců v NATO, tedy i Armády ČR a naší vlasti. Hovoříme-li o debaklu, mluvíme zároveň nikoli jen o vojenské porážce, ale zejména o dalším, v poslední době odhaleném účelu jejich nepřátelských a agresivních strategických záměrů, majícím za cíl vyvolání negativních dopadů na další vývoj ve světě. USA a NATO jako celek svým „bleskovým odchodem“ a ponecháním na místě zbraňových systémů, vytvořily podmínky pro vznik nového muslimského, teroristického ohniska v Afganistánu. Zanecháním zbraní v hodnotě několika desítek miliard dolarů umožnily během několika dní převzetí státní moci Tálibánem a uplatňování muslimského násilí vůči jeho protivníkům, vyvolaly velice početnou migrační vlnu z Afghánistánu nejen do sousedních států, ale zejména do Evropy. Jde o podraz za bílého dne a na otevřené scéně vůči „svým evropským spojencům“ v EU a NATO a vzkázaly, že se na USA nelze spoléhat. Během několika týdnů „přenesly“ své vojenské aktivity do jiného teritoria – založením vojenského paktu AUKUS, zaměřeného především proti ČLR!
Svědčí to o jediném, že USA se nemíní vzdát role světového hegemona a snaží se dále samostatně rozhodovat o dalších „osudech světa“. Vadí jim v tom pozice RF a ČLR, ale i snaha EU o upevňování a rozvoj svých ekonomických pozic a jejich rozvoje (zejména ze strany SRN a Francie). USA hledají prostředky, jak zabránit i úspěšně probíhající stabilizaci RF a jejímu velice rychlému a úspěšnému budování a přezbrojování armádních - vojenských struktur novými, především raketovými, kosmickými, ale i jadernými námořními, prakticky nezničitelnými, zbraňovými systémy. USA vadí dlouhodobý, nezastavitelný ekonomický růst ČLR, včetně zvyšování její vojenské síly.
Proto jsou USA nuceny stále aktivněji připravovat a realizovat své nepřátelské strategické záměry v rámci celosvětového prostoru , ale dnes s hlavním zaměřením na RF a ČLR. Svoji strategii realizují i za cenu „zneužívání“ svých spojenců, jejich vydíráním a nezakrytým podváděním. Vizte např. ČR - Vrbětice a vyvolání diplomatické krize s RF a její vyřazení z dostavby DUKOVAN, nebo SRN - blokování a sankce proti využití dobudovaného plynovodu Nord Stream 2, případně Francie - likvidací jejich obchodního kontraktu na dodávky ponorek Austrálii. USA rozdmýchávají a poté zneužívají vnitřního napětí v některých postsovětských státech k vyvolání státních převratů a následně k budování svých vojenských bází na jejich území (Gruzie, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Estonsko…). Očekáváme další státní převraty a přímé vměšování do vznikajících lokálních válek, po Afghánistánu, Iráku, Libyi, opět pokusy o destabilizaci v Sýrii, ale i nyní na Ukrajině a v Bělorusku. Další tlak na Venezuelu a Kubu. Všechny tyto „akce a provaly“ USA v zahraničí tvoří DEBAKL zahraniční politiky a vojenské doktríny USA, včetně jejich dosud existujícího významného ekonomického postavení ve světě. To však nic nemění na realitě, že jejich armáda „potupně utekla“ z Afganistánu, stejně jako utíkala v r. 1975 z Vietnamu.
USA se spolu s V. Británií daly na cestu agresivity, ekonomických sankcí a narušování vnitřního vývoje jak vůči státům EU, tak zejména vůči RF a ČLR . Tito jejich světoví „partneři – lépe řečeno soupeři“, však včas odhalují jejich strategii a taktiku a budou se, aniž by podceňovali USA, jejich aktivitám intenzivně bránit. Půjde o aktivní ochranu svých ekonomických a teritoriálních zájmů a zajištění státní nedotknutelnosti a bezpečnosti.
Nový vojenský pakt AUKUS (USA, V. Británie, Austrálie), je vybavován jadernými zbrojními systémy, využitelnými především proti ČLR. Lze proto oprávněně očekávat adekvátní preventivní vojenská opatření a to nejen ze strany ČLR, ale i RF a některých dalších asijských zemí (např. Indie…), případně perspektivně i dalších evropských států (po nevyhnutelném zániku paktu NATO)….
Je vysoká pravděpodobnost, že v nejbližší době ( 5, max.10 let ) se stanou ČLR a RF zakladateli nového „EURO-ASIJSKÉHO EKONOMICKO-VOJENSKÉHO USKUPENÍ“, které bude dostatečnou a výrazně efektivní zárukou ochrany teritoriálních a ekonomických zájmů jeho členů. Vznikne tak ekonomicky i vojensky světově nejsilnější obranný komplex, který s konečnou platností ukončí „roli jediného světového hegemona“ ze strany USA.
Světové dějiny se nachází na důležité křižovatce, USA se obrátily ke zbývajícímu světu zády, čímž však spustily proces ukončení své světové nadvlády. Příčiny současného trendu směřujícího k „úpadku USA“ mají spíše domácí, než mezinárodní charakter. Je nesporné, že USA zůstanou světovou velmocí, ovšem v jedné řadě s dalšími velmocemi, zejména RF a ČLR. Svět bude směřovat k multipolaritě, přičemž ČLR, RF, INDIE, EVROPA a další mocenská centra budou získávat stále větší vliv na úkor USA. Snahy o násilné přetvoření zemí Blízkého a Středního východu, včetně podpory tzv. revolucí (státních převratů) v evropských postsovětských státech (Gruzie, Ukrajina, Bělorusko, Pobaltské státy) a debakl této politiky tak předznamenal konec bývalého hegemona.
Přesto mají USA i dnes mnoho zejména ekonomických výhod, jimž může jen málo zemí konkurovat. Proto nelze USA v žádném případě podceňovat, ale je nevyhnutelné v co nejkratší době USA „rázně usměrnit“ ! To učiní nový hegemon a jeho spojenci, kteří budou s ním hrát rovnocennou roli.
Nevyhnutelně dojde k výraznému rozvoji globální ekonomiky a to na principech rovnoprávnosti, státní suverenity a vzájemného nevměšování do vnitřních záležitostí jednotlivých států. K tomu je však třeba nejprve stabilizovat současnou vyhrocenou situaci ve světě a přesně vymezit závazné regule dalšího světového vývoje.
ČR si musí uvědomit a ujasnit své postavení, pozici a význam jak v EVROPĚ, tak i ve světě a tomu přizpůsobit svoji státní politiku a mezinárodní vztahy. Je nutno odstranit naší současnou, nesmyslnou agresivitu a vulgárnost vůči RF a ČLR, ale i naší servilitu vůči EU a USA a vystupovat jako suverénní, historicky hrdý a vyspělý evropský stát.
