Nově přepracovaný rozpočet není kvalitativně nový, nenavazuje na žádnou promyšlenou koncepci konsolidace veřejných financí, žádná aktivní příjmová opatření nezahrnuje. Jen vychází z aktualizované makroekonomické prognózy, kdy růst ekonomiky zpomalí a inflace naopak zrychlí. Toto žádné skutečně aktivní opatření není.

Návrh deficitu z října 2021 se nyní snižuje o 97 mld. korun, z toho tvoří inflační navýšení příjmů 62 mld. korun – prakticky se při zpomalení reálného růstu uměle nafouknou příjmy o 3,9 %. Reálně se zdražováním nominálně vzroste inkaso nepřímých daní, daně a odvody ze zmražených příjmů však vzrostou těžko. Reforma daní bude nutná.

Rozsah samotných výdajových škrtů pak je 36 miliard korun, z velké části na provozních výdajích jednotlivých kapitol. Nejbolestivěji je vnímáno zbrzdění platů ve veřejné sféře (reálně budou klesat) a zrušení valorizace plateb na státní pojištěnce, které ještě na leden a únor platilo.

Tímto krokem vlády se přeneslo břemeno financování zdravotních služeb ze státu na zdravotní pojišťovny, které během covidové krize hodně čerpaly rezervy na účtech a nebudou tak mít dost zdrojů na zafinancování přijatých zdravotně pojistných plánů.

Změna rozpočtu tedy zahrnuje jen trik s inflačními příjmy, problematické škrty, většinou na nepravém místě (výjimkou je odklad nákupu BVP a nižší dotace na OZE). U státní správy se dá šetřit na základě racionalizačních systémových změn, ale to předpokládá významné legislativní úpravy, takto se jen zadělá na další problémy.

Problémový rozpočet může narušit sociální smír. Tento návrh rozpočtu byl nepřipraveně a neúspěšně projednáván na Tripartitě. Zejména pokud jde o zmrazené platy a platby za stání pojištěnce vyvolávají odpor odborů, zdravotní odbory mluví o stávkové pohotovosti, tento krok odmítá i Asociace nemocnic.