A takhle je to bohužel téměř s každým rádoby úspěchem Fialovy vlády. "Jednáme, řešíme, děláme na tom," ale úspěchy se jaksi nedostavují. A když už pan premiér jakožto úspěch něco prezentuje, obvykle pak dochází ke korekcím původního sdělení, jako v případě příspěvku na bydlení. Nebo se ukáže že daná věc ve finále nikomu nepomůže, jako v případě snížení daně na paliva nebo zastropováním energií na ceně, která patří k nejvyšším v EU. Původní snížení schodku o 95 miliard a následné zúčtování ve výši schodku původně schváleného se tak může s přehledem zařadit mezi další majstrštyky vládního slepence. A těšit se zjevně můžeme i na další, když ministr financí Stanjura označuje rozpočet na příští rok jako "válečný" či "solidární".
V den české státnosti také pokračovala vlna protivládních protestů. Václavské náměstí se podařilo zaplnit zhruba stejným počtem lidí jako 3. září a demonstrovalo se také v Brně a na dalších místech, z čehož mám velkou radost a myslím, že pro vládu je to jednoznačný signál, že nešlo o žádnou jednorázovou akci a nespokojenost občanů je třeba brát vážně. Když se sedmdesát tisíc lidí dvakrát za měsíc rozhodne trávit svůj volný čas protestováním proti vládě, znamená to, že je ve společnosti něco špatně. Že existuje skupina lidí, která má pocit, že se na ni stát vykašlal. Že na ni kašle vláda. A v případě Fialovy vlády tomu tak skutečně je. Schodek máme jako za covidu, kvůli nejdražším energiím v Evropě jsou v existenčních problémech dvě třetiny sportovních klubů, až čtyřicet procent domácností nemá finanční rezervy na pokrytí jediného měsíčního výpadku, země je v rozkladu a jediné, na co se vláda zmůže je bagatelizování hlasu plného Václaváku kvůli svolavatelům akce? Myslím, že voliči si loni představovali to nové slušné Česko trošku jinak. K tomu ještě minulý týden předložila Sněmovna Senátu ke schválení novelu služebního zákona, která ruší omezení počtu náměstků na ministerstvech. Důvod? Členové SPOLU a PirStanu při sledování výsledků šetření měřících vládní popularitu nejspíš tuší, že po té potopě, která po nich podle všeho zůstane, se do ministerských paláců znovu jen tak nepodívají a zřejmě je potřeba nakrmit trafikami hladové krky spolupartajníků. Ostatně dříve byl na každém ministerstvu jeden politický náměstek a zbytek odborných. Tato vláda odborníky nepotřebuje, a tak nechala jen ty politické. Tolik asi k předvolebním slibům o snižování počtu úředníků. Další skvělý krok, který bude znamenat další zbytečné státní výdaje v době rostoucího schodku. A to všechno ve volební týden, aby si toho ideálně nikdo nevšiml. Tak snad státu zbydou i nějaké peníze pro ty, co to skutečně potřebují, a ne jen pro politické trafikanty z řad pravice. Možná bychom stále mohli mít víc peněz k přerozdělování, kdyby však všechny původně české podniky nebyly v rukou zahraničních koncernů. 806 milionů poslaly vodárenské společnosti za rok 2021 do zahraničí. 360 mil. odteklo do Francie, 283 mil. do Španělska a 163 mil. do Německa! A když už po vleklých soudních sporech samosprávy získají kontrolu nad provozem zpět, musí kupovat zahraniční akcie téměř za dvojnásobek ceny, než za které je prodávaly, jako je tomu v případě francouzské Veolie na Zlínsku. A tak je to tady bohužel se vším.
Ve zprávě ze zahraniční se tentokrát podíváme do Brazílie, kde se konalo první kolo prezidentských voleb a skončilo vítězstvím levicového kandidáta Luize Luly da Silvy, známého zkráceně jako Lula. Získal 48,4 % hlasů a současný prezident Jair Bolsonaro 43,2 %, a tak se oba utkají 30. října ve druhém kole. Bolsonaro má tedy téměř celý měsíc, aby se rozhodl, jak na tento výsledek reagovat. Existují spekulace, že se pokusí výsledek voleb zpochybnit. Stávající prezident Bolsonaro se už nechal slyšet, že „Jen Bůh mne může odstranit z moci…Armáda je na mé straně“. Bolsonaro je prý připraven odmítnout výsledky voleb, jako to učinil v USA Donald Trump. Bolsonaro by údajně mohl zorganizovat i puč. Bývalý armádní kapitán, propuštěný z armády poté, co dal do štábu bombu, který obdivoval dřívější brazilskou vojenskou diktaturu, má podporu i ozbrojených příznivců zodpovědných i za několik případů vražd voličů Luly da Silvy. Ovšem těsný výsledek mu může dávat naději, že by mohl vyhrát druhé kolo. Naopak Lula se těší podpoře brazilských chudých. Je to pochopitelné. Narodil se do chudé rodiny a oba jeho rodiče byli negramotní farmáři. Školu musel opustit předčasně, aby pomohl rodině přežít a pracoval jako čistič bot a prodavač oříšků. Číst se naučil, až když mu bylo deset. Pak pracoval v továrně na automobilové díly, kde při nehodě přišel o prst. Vyrostl z něho odborářský vůdce v průmyslových předměstích Sao Paula. Jeho odbory pomohly porazit vojenskou diktaturu z let 1964-85.
V letech 2003 až 2010 byl prezidentem a za jeho vlády se snížila propast mezi chudými a bohatými a míru chudoby se mu podařilo srazit o celých 15 % - ze 40 na 25 %. Významně se také snížila úmrtnost novorozeňat. Minimální mzda vzrostla o 50 % nad úrovní inflace. V rámci Lulova projektu Bolsa Familia dostali nejchudší Brazilci podporu 35 dolarů měsíčně, pokud splňovali jisté podmínky, například docházku svých dětí do školy. Lula vyvedl zhruba 30 miliónů Brazilců z chudoby. Odlesňování tropických lesů v Amazonii se podařilo snížit o celou polovinu.
Naopak za Bolsonara, který podporoval „rozvoj“ Amazonie a do lesů poslal těžaře, dřevorubce, spekulanty s pozemky i obchodníky s narkotiky, odlesňování dosáhlo úrovně, kdy někteří vědci varovali, že těmto „plicím světa“ hrozí kolaps. Průměrný brazilský občan je dnes o 20 % chudší, než byl během posledního roku Lulovy vlády. Díky Lulově programu nulové politiky hladu, byl hlad vymýcen, ale dnes hlad i chudoba jsou znovu na vzestupu.
Je samozřejmě pravda, že Lulovi se podařilo zajistit jistou prosperitu pro Brazílii s jejími 210 miliony obyvatel (šestá největší na světě) především díky tehdejšímu velkému zájmu Číny o hovězí, železnou rudu, ropu, cukr, sojové boby a dalším brazilským produktům. Lula využil těchto příjmů, aby financoval rozsáhlé sociální programy. Když Lula končil jako prezident v roce 2010 těšil se až 80 % popularitě. Ale v roce 2018 byl odsouzen za údajnou korupci na 12 let vězení. A v tomtéž roce byl zvolen ultra pravicový Bolsonaro. Lula ale věřil, že se vrátí. Prohlásil tehdy „Prokážu, že ti, co mne zavřeli, byli ti zloději“. Po roce a půl byl propuštěn a v roce 2021 mu byla vrácena všechna práva. Jeho stoupenci vyzývají i k mezinárodní solidaritě, aby ochránili Brazílii před cizími, zvláště americkými korporacemi, které profitují z destrukce brazilských přírodních zdrojů.
Americký Senát ve středu schválil rezoluci, předloženou Berniem Sandersem, která vyzývá Brazílii, aby volby „byly svobodné, férové, důvěryhodné, transparentní a v míru“. To jistě nezajistí Bolsonaro, který pro sebe vidí jen 3 alternativy: „Vyhrát volby, vězení nebo smrt“. A spoléhá se na tzv. BBB blok, tj. boi, biblia a bala. Tedy hovězí, bible a zbraně! Dále na venkovské voliče, věrné katolíky a zbraňovou lobby.
I přesto, že je po volbách – nebo možná právě proto – je nutné pokračovat v tlaku na vládu P. Fialu. KSČM se – stejně jako během zářijových demonstracích – bude účastnit demonstrace v sobotu 8. října, kterou pořádá Českomoravská konfederace odborových svazů. Dorazte také. Je to důležité! V sobotu 8. října od 12:00 na Václaváku!
