Ale zpět k dnešku. Bohužel, ani úvod října nijak nenaznačuje, že by se lidem v České republice mělo s Fialovou vládou blýskat na lepší časy. Místo toho jsou další a další lidé vyděšeni zprávami a bohužel také účty za odběr energií. Masivní pětinásobné zdražení nově postihlo obyvatele Břeclavi, kde městské společnosti Teplo Břeclav vypověděl smlouvu dodavatel, se kterým měla dohodnutou zafixovanou cenu na následující dva roky. Společnost NWT již v průběhu roku několikrát navýšila původní smluvní cenu, v září pak Teplo Břeclav informovala, že dodávky pro Břeclav končí. Cena u nového dodavatele tak nyní bude ve výsledku řádově deseti až dvanáctinásobně vyšší, než tomu bylo v případě původního kontraktu s NWT. Podobně dopadli Brňané. Tam teplárny zdražují na dvojnásobek. A další podle všeho budou následovat. Když vám pak bude premiér Fiala, nebo někdo z vládních energetických expertů tvrdit, že cena elektřiny se odvíjí od ceny na tzv. Lipské burze, zpozorněte. Ze Zprávy k výsledkům hospodaření skupiny ČEZ za I. Pololetí 2022 je totiž patrná jedna věc - ČEZ více než 95 % své výroby v letošním roce prodal pod 95 eur za MWh. Kontrakty zaručující stejnou cenu má navíc ČEZ zařízeny taktéž na rok 2023. Pro drtivou většinu výroby ČEZu je pak česká domácnost koncovým spotřebitelem. Jak je tedy možné, že ČEZ zásobuje české domácnosti energií za cenu pod 95 eur na MWh, ale vláda zastropuje cenu na 180 eurech za MWh? Jak je tohle možné, navíc u výrobce, který je ze 70 % vlastněn státem? ČEZ navíc dokáže vyprodukovat dostatek energie pro všechny firmy a občany ČR, Češi za ni ale přesto platí dvojnásobek toho, než za kolik ji prodává ze 70 % státní firma dalším distributorům. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad mlčí a z televize nám pan Fiala povídá něco o tom, jak za drahé energie může válka. Jako by profesor politologie Fiala zjistil, že vyděšený dav se lépe ovládá. Já ale vůči promyšlenému a systematickému okrádání občanů mlčet nehodlám!

A mlčet nehodlám ani proti politickému chování, které, příznačně pro reprezentanta KDU-ČSL, předvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten v únoru 2016, stejně jako zbytek KDU, hlasoval pro zavedení EET. Minulý týden ale hlasoval pro jeho zrušení. Zkrátka dle klasického lidoveckého pravidla "pro koryto všechno". Nešlo navíc o jediný povyk, který ministr Jurečka v uplynulém týdnu svým chováním vyvolal. Médii také obletěl jeho výrok, dle kterého je zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu nad 65 let nevyhnutelné. Místo klidného stáří se tak Husákovy děti dočkají dalších let práce, za kterou budou i po pětašedesátce pobírat mzdu, za kterou stěží zaplatí účet za energie. Ve vidině světa dle Mariana Jurečky a zbytku asociální Fialovy vlády nás zkrátka všechny čeká zářná budoucnost. Kdo ale s placením účtů za energie rozhodně problém mít nebude je bývalý ministr školství za STAN, Petr Gazdík. Ten sice na svůj post po odhalení jeho účasti na kauze Dozimetr rezignoval, nyní se ale Gazdík, který se přímo scházel s obviněným podnikatelem Redlem, na ministerstvo školství vrací v roli poradce svého nástupce Vladimíra Balaše. Tzv. „na oko“ odstoupit, aby příliš neklesly volební preference, a po volbách šup zpátky do teplého křesla tahat za nitky. Tohle je ta obroda hnutí STAN a vyvození politické odpovědnosti. Jak KDU-ČSL, tak STAN si v obou případech dělají z lidí blázny. Nejhorší však je, že se ani nestydí při tom mluvit o slušné politice. V posledních dnech se na mě na vás obrátila také celá řada z vás, občanů, kteří mají současné situace dost a už je nebaví, jak se jim vládní politici a další státní činitelé z televizních obrazovek smějí.

Poslední kapkou bylo vystoupení guvernéra České národní banky Aleše Michla, který v rozhovoru pro ČT24 vyzýval k omezení růstu mezd. Jen pro upřesnění – loni si dle výroční zprávy přišel guvernér ČNB na 4,3 milionu čistého a všichni zaměstnanci ČNB mají ve smlouvách tzv. inflační doložku, která jim zajišťuje, že jim díky inflaci reálná mzda neklesne. Na rozdíl od běžných zaměstnanců. Řeči pana guvernéra tak připomínají známé přísloví o kázání vody a pití vína. Ať zkusí nejprve aspoň několik měsíců pracovat za minimální mzdu a pak nám dává hraběcí rady! Drahé energie se také čím dál více začínají podepisovat na cenách základních surovin. A tak zatím co běžní lidé budou zvažovat, zda si při cenách cukru 40 Kč za kilo budou moci dovolit letos na Vánoce péct vánoční cukroví, ti nejbohatší nadále bohatnou o nepředstavitelné, astronomické částky. Majetek stovky nejbohatších Čechů se podle časopisu Forbes meziročně zvýšil o půl bilionu korun. Ano, čtete správně. Pár nejbohatších Čechů zbohatlo o půl bilionu za pouhý rok. A jen tak mimochodem – ani jeden z deseti nejbohatších nezchudl. Tolik jen k proklamovanému utahování opasků a k řečem o tom „že tak trochu zchudneme všichni“! Chudnou jen miliony těch, kteří neměli to štěstí a nepatří mezi vyvolené.

A nyní do zahraničí. Obrovskou slávu, s níž se stěhovala do sídla britských premiérů v Downing Street 10 Liz Trussová, vystřídalo zklamání a odhady, jak dlouho vydrží tato konzervativní premiérka v čele země. Ta mimochodem nedávno navštívila Prahu, kam přijela na pražské první jednání Evropského politického společenství.

Trussová se ještě jako ministryně zahraničí setkala v Rusku s ministrem zahraničí Lavrovem a „proslavila“ se ujištěním, že Británie a NATO ubrání baltské státy, které však zasadila na pobřeží Černého moře. Trussová nepochopila následnou Lavrovovu sarkastickou poznámku, a tak konverzaci nasadila korunu slibem, že NATO osvobodí i okupovanou Voroněž.

Po pádu Borise Johnsona, který tak zaplatil za své časté lži, se Trussová stala premiérkou 67 milionového Spojeného království díky hlasům 81 tisíc členů Konzervativní strany.

Půda se jí začala drolit pod nohama již během prvních 14 dní, kdy, spolu se svým přítelem, ministrem financí Kwartengem, oznámila nový mini-rozpočet postavený na drastických škrtech daní nejbohatších Britů. I představitelé Britské banky to přirovnali k „zaplavení ekonomického ohně vlnou benzínu“. Trhy zachvátila panika a britská libra se začala propadat na nejnižší úroveň za posledních 40 let. Mimochodem Kwarteng už není ani ministrem financí ani přítelem Trussové. Premiérka se pokusila svůj rozpočet obhájit tvrzením, že snížení daní bohatým zvýší investice a podpoří růst, ale i věrní stoupenci ideologie svobodného trhu argumentovali, že v době vysoké inflace je takový krok jako přejídáním se sladkostmi ve snaze zabránit diabetickému kómatu. Marně. Jen o několik dní později premiérka ale znovu otočila, již potřetí od svého zvolení před měsícem a půl. Trussová oznámila, že nejen se daně nebudou snižovat, ale ještě se zvýší.

Podpora Trussové spadla na pouhých 12 % občanů. Mezi poslanci je její podpora ještě menší. Většina už hledá nestandardní cestu, jak Trussovou nahradit Rishi Sunakem. Problémy nové premiérky zvýšily šance opoziční Labouristické strany se po více než 12 letech vrátit k moci. Ve výzkumech veřejného mínění nyní vedou labouristé o více než 20 %, což je poprvé po 20 letech. Jejich stávající lídr Keir Starmer, který se dostal do vedení strany po likvidaci levého křídla vedeného Jeremy Corbynem, je opatrný a centristický politik. Nedemokratické metody jeho vedení v těchto dnech zdokumentovali novináři Al Jazzery, kteří vydali rozsáhlý sborník nazvaný „Labour Files“, který ilustruje neférové metody, jimiž byl Jeremy Corbyn a jeho levicoví stoupenci odstaveni od vlivu a rozhodování.