Silně opevněnou budovu bránilo na 5000 nacistických vojáků. Po několika ztečích se podařilo sovětským vojákům proniknout až do samotné budovy, kde se bojovalo o každou místnost, o každou chodbu, o každé schodiště a sklepení. Postupně z mnoha oken a sloupů zavlály rudé prapory. Ten nejvyšší, až na vrcholu budovy, tam pozdě v noci vztyčili průzkumníci 756. pluku 3. úderné armády četaři M.A. Jegorov a M.V. Kantarija.

V tutéž dobu se probíjela sovětská vojska společně s příslušníky 1. čs. armádního sboru k Moravské Ostravě a Žilině. Konkrétně k Ostravě se probíjela 38., 60. armáda a 1. gardová armáda. Nacistická vojska utrpěla v bojích o Moravskou Ostravu značné ztráty, a protože se bála obklíčení, začala ustupovat.

Dne 30. dubna překonala sovětská vojska definitivně odpor fašistických vojsk a celé město osvobodila. V bojích o Moravskou Ostravu se vyznamenali i tankisté 1. čs. samostatné tankové brigády a z nich nejvíce podporučík Štefan Vajda, kterému byl udělen titul hrdina Sovětského svazu.

Postupu Sovětské armády vydatně napomáhali také někteří obyvatelé města. Skutečným hrdinou se stal Miloš Sýkora, který po odminování mostu a uvolnění cesty tankům v bojích o Moravskou Ostravu padl.