Po téměř 70 letech, 12. prosince 2023, začala demontáž 45metrového pomníku. Z jeho vrcholu byly odstraněny postavy sovětského vojáka, ženy s dítětem a dělníkem. Co se týče oficiálního důvodu této demontáže, jeden z úředníků, Traicho Traikov, řekl, že v tom není žádná politika ale pouze restaurace pomníku.
Těžko tomu lze věřit, když při demontáži např. uřezali ruku sovětského vojáka držící samopal. Tato akce se neobešla bez nepokojů, když se socialisté a antifašisté kategoricky postavili proti demolici pomníku a připomněli, že podobné pomníky stojí v mnoha evropských městech nedotčené. Zničení tohoto pomníku je jen dalším z článků v řetězu antikomunistické kampaně a revize výsledků 2. světové války, pocházející z kuchyně euroatlantické osy. Současný konflikt na území Ukrajiny tento proces urychlil a umně zneužil ve svůj prospěch s nereálným srovnáváním Sovětského svazu s kapitalistickým Ruskem.
Počátky přepisování dějin
Jíž neúčast nejvyšších představitelů Evropské unie a USA na oslavách 70. výročí vítězství nad fašismem v Moskvě naznačovala směr, kterým se bude ubírat tzv. demokratický Západ. Rezoluce schválená většinou Evropského parlamentu o 2. světové válce ze dne 19. září 2019 tento směr jen potvrdila.
Schválený text rezoluce jednoduše postavil rovnítko mezi fašismus a komunismus s cílem minimalizovat zločiny fašismu a umlčovat odpovědnost velkých kapitalistických mocnosti. Pakt Ribbentrop-Molotov zneužili a označili ho jako hlavní příčinu začátku 2. světové války. Přitom zcela opomíjejí, že šlo o vyústění předešlého vývoje, jako např. pakt o spolupráci z 15. července 1933 mezi Anglii, Francii, Německém a Itálií, který vydláždil Německu cestu k přezbrojení, nebo Hitlerova a Mussoliniho vojenská podpora Franka, která vedla k občanské válce ve Španělsku. Nebo Mnichovskou zradu, která předhodila Československo do Hitlerových spárů, a sabotáž francouzské a anglické vlády ve snaze vyjednat pakt o vzájemné pomoci mezi jejich zeměmi a Sovětským svazem, který by možná 2. světové válce zabránil.
Předstupeň perzekuce
Usnesení EP mělo a má v úmyslu připravit půdu pro zintenzívnění a zobecnění perzekuce a zákazu komunistických stran a jejích symbolů a kladení překážek dalším pokrokovým silám. V mnoha zemích EU tato perzekuce již funguje, převážně v těch pobaltských.
Kapitalismus, neschopný se vymanit z hluboké systémové krize, je znovu přitahován fašistickým pokušením minulého století. Antikomunismus jako vždy útočí na demokracii a otevírá dveře fašismu. Proto rovnítko mezi komunismem a fašismem je historickým a morálním nesmyslem. Jen ten, kdo nechce vidět, nevidí co se děje…!