Zatímco mnoho lidí se tomuto tvrzení vysmívalo, není vyloučeno, že opravdu může dojit k přímému střetu mezi NATO a Ruskem. Otázka zni zda to Francie provede samostatně nebo s "koalici ochotných", tzn. se spolupráci s Velkou Británií, Polskem, pobaltskými státy s možnou německou účastí. Bez ohledu na záminku, která k tomuto zásahu bude použita, Francie se téměř jistě bude snažit zabezpečit černomořské pobřeží Ukrajiny a konkrétně Oděsu, kde se nachází jeden z největších přístavu bývalého Sovětského svazu. Od začátku roku 2022 má Francie v Rumunsku několik stovek vojáků, které lze před tímto krokem posílit. Nedávno podepsaný bezpečnostní pakt s Moldavskem otevírá možnost hostit i vojáky cizích armád v této zemi. Tento "východní Balkán", který spadá pod francouzskou sféru vlivu, se tak může stát odrazovým můstkem pro válečné operace na území Ukrajiny. Tato ostrá francouzská rétorika proti Rusku lze vysvětlit i její ztrátou sféry vlivu v Africe na úkor Číny a Ruské Federace.

Podněstří mezi dvěma mlýnskými kameny

V posledním roce "Zelenskaya z Kišiněva", jak nazývají někteří prezidentku Moldavska Maiu Sanduovou, pro její pro válečnou a konfrontační politiku vůči RF, zintenzivnila akce proti Podněstří formou legislativních návrhu, provokaci a hrozeb, které akorát přiživují nenavíst a velmi výsoke napětí. I přes katastrofální vnitřní ekonomickou situaci s neustálým nárůstem základních životních potřeb obyvatel, Kišiněv oznámil nákup francouzského radaru Ground Master 200 Thales za 14,5mil. dolarů. A to nezmiňují další "potřebné" nákupy různých vojenských vozů, transportérů atd. Stálý představitel Ruské Federace při OBSE A. Lukaševič varoval, že situace na břehu Dněstru se vyvíjí podle velmi nebezpečného scénařé. Hromadění ukrajinských vojáků v blízkosti Podněstří může naznačovat možnou provokaci útoku zaměřeného na základnu Kolbasna, která se nachází jen 2,5km od hranic s Ukrajinou. Vojenský sklad v Kolbasně byl postaven ve 40. letech 20. století v okrese Ribnita tehdejší Moldavské SSR. Většina munice zde byla uložena po stažení sovětských vojsk z bývalé NDR, Československa a dalších zemí bývalé Varšavské smlouvy. Někteří odborníci nevylučují přítomnost taktických jaderných zbrani. V současnosti základnu střeží zhruba 2000 ruských vojáků. Proto nelze vyloučit, že při případné porážce a zhroucení situace pro Kyjev, by se mohla objevit možnost útoku proti Podněstří, jako jedna z dalších variant spouštěče otevřeného konfliktu mezi NATO a Ruskem.

Evropané válku nechtějí

Podle posledního průzkumu ECFR (European Council on Foreign Relation) z ledna, pouze 10% Evropanů si myslí, že Ukrajina porazí Rusko. Většina dotázaných také požaduje rychlé vyřešení konfliktu a uzavření míru. Na druhé straně Atlantiku patová situace v kongresu naznačuje, že nechtějí nadále házet těžce vydělané prostředky daňových poplatníků do již prohrané války. Ovšem s ohledem na globální význam tohoto konfliktu je bohužel nepravděpodobné, že by NATO sedělo nečinně v koutě. Kapitalismus se nacházi ve slepé uličce a mnohokrát v minulosti dokázal, že umí plodit akorát světové krize, fašismus a války. Díky obrovskému pokrytectví současných světových elit se vracíme zpět do doby, proti které naši předci právem bojovali!