Jde o citlivý problém, neboť pravice nás vmanévrovala do složitého rozhodování a její ofenzíva je namířena jak proti vládní koalici (to zase bude rozumů!), tak proti KSČM (zcela vyřídit volebního konkurenta). Každopádně jakýkoli výsledek hlasování nebude mít, jak všechny ujistil prezident republiky, na to, kdo dovládne do konstituování nové vlády po volbách, žádný vliv. Jde tedy jen o to, zda současná vláda povládne do voleb opět s menšinovou podporou či v demisi, protože po nich bude v demisi ze zákona každopádně.

Máme tedy v zásadě dvě možnosti. Podpořit jakýmkoli způsobem vládu anebo se připojit k opozičním stranám a vyslovit vládě nedůvěru, čímž jim vyrazíme z volebního arzenálu silný argument proti nám.

Co by tedy znamenalo naše podržení vlády, která má mizivou veřejnou podporu, a které jsme vypověděli toleranci? Předně si zahráváme u širší veřejnosti s nepochopením našeho nezásadového postoje, a to zejména u našich potencionálních voličů, kteří vládě nefandí, ale o které máme v předvolebním boji usilovat. Ano, přešlo k nám nyní v průzkumech něco málo voličů od ČSSD, neboť ne všichni jsou spokojeni s tím, jak vláda a ČSSD postupuje v širších kontextech v kauze Vrbětice. Ale protestních hlasů je na švédském volebním stole cca 25 procent. A právě na tyto se musíme soustředit. Nyní jde totiž o budoucí postavení i zajištění strany, ne vlády, která si stejně prosazovala své zájmy bez ohledu na naše postoje. Nechápu, proč právě toto nevnímá nemalá část našeho širšího stranického aktivu. Neuzavírejme se do bubliny stranických špiček!

Jde mi především o zásadní rozhodování vlády či ANO za pomoci pravice, jako je rozvrat veřejných financí (nejen zrušení superhrubé mzdy, ale i neochota k solidaritě v daňovém mixu), či omezování suverenity země v bezpečnostní a zahraniční politice. K tomu lze dodat nesplnění některých podmínek toleranční dohody s ANO, výsměch s přesunem 10 mld. Kč z a zpátky do rozpočtu ministerstva obrany, návrat do 19. století, co se týká podmínek pro bydlení v suterénech, neochota podpory pro uzákoněnou pětitýdenní dovolenou atd.

Nevůle jít v jednom šiku s pravicí je sice pochopitelná, ale to je past, do které jsme se sami dostali. Nepodpora, jak vyplývá s různých vyjádření, však vadí především tzv. kovaným funkcionářům z ideologických důvodů. Veřejnost by ale v naší podpoře více vnímala rozpor slov a činů. Podle ovoci (podle hlasování ne proklamací) poznáte je! Můžeme zdůvodňovat jakkoli cokoli, většina společnosti to stejně podrobně nesleduje. Bude pouze konfrontována s tím, že jsme přes „formální“ odstoupení od smlouvy podpořili (jakýmkoli způsobem) neoblíbenou vládu a naše odstoupení od smlouvy bylo jen divadlo – neupřímný předvolební kalkul. Prostě oblečená neoblečená, ani nahá, ani oblečená.

Ač se mne ani mého předsedy základní organizace nikdo na můj názor neptal, mám potřebu ho vyjádřit alespoň takto a doufat, že poslanecký klub bude hlasovat zodpovědně a jednotně.

Miroslav Opálka