Což je u českého premiéra dost podstatný nedostatek. Zarážející je však především netransparentnost celého postupu, kdy představitelé vlády na tajných nočních schůzkách schvalují dohody, které jsou v přímém rozporu se zájmy českých občanů. Problematikou Turówa se zabývám dlouhodobě, a proto jsem mu věnovala příspěvek, který si můžete najít i na mém blogu či webu. Část z něj odcituji: "Hejtman Půta ze STAN, kudy chodil tak konzistentně vykládal, že dle analýz hejtmanství předpokládané škody pro liberecký region způsobené rozšířením dolu až k českým hranicím mohou dosáhnout mezi 6 až 10 miliardami korun, protože jde o vodovod pro 30 000 lidí. Ano pan hejtman mohl odhad nadsazovat, ale i veškeré vládní materiály vždy počítaly střízlivě se škodou minimálně 2 miliardy korun. Podle posledních informací česká vláda souhlasila se smlouvou, která poskytuje náhradu škody pouhých 45 milionů eur, cca 1 miliardu korun, tedy pouhou polovinu i toho nejstřízlivějšího odhadu možných škod. Postup české vlády je o to nepochopitelnější, že premiér Fiala podepsal tuto extrémně nevýhodnou smlouvu s polským premiérem Morawieckim za situace, kdy všechny karty byly v našich rukou. Já se ptám proč? Měli jsme Poláky v hrsti, a nakonec jsme dostali akorát almužnu? Co na to Hejtman Půta, že jej hodili přes palubu jeho nohsledi ze STAN sedící ve vládě? Nebo snad najednou změnil své předchozí analýzy a slova a hodil občany regionu přes palubu on? Pokud premiér při znalosti všechno těchto okolností nakonec smlouvu podepsal, jednal dle mého názoru nejenom v přímém rozporu s českými zájmy, které má chránit, ale plivnul do tváře tisícům lidí žijících na česko-polsko-německém pohraničí, jejichž život bude následujících 22 let negativně těžbou ovlivněn."

Je děsivé, že vláda, která se před volbami holedbala, jak bude s lidmi mluvit fér; vláda s účastí Pirátů, jenž o transparentnosti mluví, kudy chodí, schvaluje tak zásadní dokument ovlivňující životy desítek tisíc lidí v utajení. Popravdě se obávám, aby příklad Turówa hned na úvod vládnutí pravicové vlády neodstartoval sérii podobných kroků, kterými se čeští představitelé budou hrbit před zahraničními partnery i v situacích, kdy to pro naše občany bude zcela evidentně nevýhodné.

A téma, které by to mohlo být, se přímo ve světle událostí nabízí. Vojenská základna. O ní hovořil europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra na kongresu za hlasitého potlesku svých spolustraníků už v lednu 2020. Možná si někteří pamatují i to, co jsem mu v Otázkách Václava Moravce na tento nápad odvětila ( OVM ). Pro mnohé bylo a je ovšem překvapivé, že podporu pro tento nápad nevyloučil jeden z nejvýznamnějších politiků hnutí ANO 2011 Ivo Vondrák, o němž se mj. Andrej Babiš vyslovil, jako o svém možném nástupci. V této souvislosti se na mě obrací v poslední době stále více občanů, kteří se ptají, co bude s mošnovským letištěm. I proto jsem už 6. ledna adresovala dopis ministryni obrany Janě Černochové z ODS, ve kterém jsem požadovala jasnou odpověď na to, zda se v Mošnově chystá či nechystá výstavba vojenské základny. S odpovědí se však ministryně Černochová neobtěžovala. S ohledem na transparentnost postupu vlády v otázce Turówa mám obavy, aby se o zahraniční letecké základně nedozvěděli čeští občané až za situace, kdy se v našem vzdušném prostoru budou prohánět americké letouny. Ostatně v souvislosti s děním na Slovensku, kde vláda americké armádě de facto předala letiště Sliač, už česká ministryně obrany přispěchala s vyjádřením, že by nebyla proti.

Na programu jednání Sněmovny se také objevilo projednávání korespondenčního hlasování v prezidentských a sněmovních volbách. I když pominu samotný fakt, že Českou republiku aktuálně podle mě pálí daleko zásadnější problémy než korespondenční hlasování, nemyslím si, že jeho zavedení by bylo pro regulérnost voleb jakýmkoliv přínosem. Češi v zahraničí již nyní mají možnost volit na zastupitelských úřadech a konzulátech. Ani za stávajícího stavu tedy není nikdo o možnost přijít k volbám, jakkoliv krácen. Korespondenční volbou se přitom stane zpochybnitelnou tajnost volby zakotvená v Ústavě, kdy nikdo nebude schopen žádným způsobem dokázat, zda volič při umisťování volebního lístku do obálky nejednal např. pod něčím nátlakem. Zkomplikuje se také sčítání hlasů, které se v takovémto případě může protáhnout až o několik dní. I z těchto důvodů v zemích, kde korespondenční volba funguje, od ní postupně upouští, jako např. před nedávnem ve Francii. Zastupitel KSČM v Plzeňském kraji, Jiří Valenta, se ke korespondenční volbě vyjádřil následovně: " Již samotný předpoklad, že by kdokoliv z ciziny mohl ovlivňovat strategický chod a správu naší země, aniž by následně mohl být, jakkoliv konfrontován s důsledky své volby, považuji za zcela nešťastný, nejen morálně, ale dokonce i právně vyloučený! Současně ale respektuji fakt, že již i dnes existuje možnost volit na zastupitelském úřadě v případě, že kdokoliv s českým občanstvím má tuto potřebu. Jenže takovýchto osob není mnoho a některé politické subjekty, které by velice rády implantovaly nepůvodní, nenárodní a nesourodé vzorce do správy naší země, pociťují deficit právě tohoto typu voličských hlasů. A dělají si v tomto smyslu velice čitelný zálusk na přízeň až na půlmilionu nových voličů. Nic jiného v tom prostě nehledejme! " A pěkně ho doplnil ve svém komentáři rovněž zastupitel za KSČM – avšak z Ústeckého kraje – Jaroslav Komínek: „Za každou cenu si potřebují přihrát hlasy z ciziny, protože se lidí v Česku bojí. A mají proč, když místo drahoty řeší jen svá korýtka.“

Velmi zvědavá na postup vlády budu také v otázce stanoviska k vydání zakladatele serveru WikiLeaks, Juliana Assange, do Spojených států. Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský zde má ideální možnost dokázat, že skutečně není slabým ministrem, na konkrétních činech, nikoliv pouze na svých vlastních slovech, jako tomu bylo doposud. I jemu jsem poslala dopis, ve kterém jej vyzývám k zaujetí co nejtvrdšího postoje vůči Assangově vydání zpět USA. Taktéž – jak je v rámci nové komunikační strategie vlády zvykem – na něj neodpověděl. Budu velmi zvědavá, jestli se konečně od Pirátů dočkáme nějaké akce, nebo naopak potvrdí, že jsou ve vládě doslova pátým kolem od vozu. Proklamovaná hlavní pirátská devíza, tedy transparentnost, již utrpěla za hrobového mlčení Pirátů ránu v otázce Turówa. A právě Assange, který se zasadil o zveřejnění důkazů o nelidských praktikách americké armády a CIA se pro dnešní dobu stal jakýmsi symbolem transparentnosti, ke které se Piráti neustále odvolávají. K Assangově osvobození vybízí Spojené státy mimo jiné i Amnesty International, která jeho stíhání dlouhodobě považuje, cituji, za "absolutní útok na právo na svobodu projevu". Spojené státy dlouhodobě k Assangovi nepřistupují s principem presumpce neviny a existuje zde vážné riziko podjatosti případného procesu. Assange přitom pouze plnil roli hlídacího psa a jeho exemplární potrestání by bylo špatnou zprávou pro investigativní žurnalistiku všude ve světě. Jeho potrestáním by Spojené státy vlastně vyslaly signál ve smyslu " můžeme ve světě klidně podnikat zvěrstva, a ten, kdo na to poukáže, bude bez milosti potrestán ". Takový zásah do omezování svobody a potírání jakékoliv kontroly moci by byl tragickým signálem a znovu vyzývám Jana Lipavského i touto cestou, aby proti postupu USA v této věci zaujal co nejtvrdší postoj. Vždyť i jeho stranická kolegyně europoslanknyě Gregorová ocenila Juliana Assange a jeho přínos. Dokonce natolik, že jej navrhla na Nobelovu cenu!

To je pro dnešek vše. Jsem moc ráda, že jste si můj pořad – ať už v audiovizuální nebo psané formě – oblíbili a píšete mi pochvaly i náměty. Mějte se hezky a za týden opět v úterý Bez obalu s K. Konečnou.

Zároveň – kdo jste nestihli nedělní Otázky Václava Moravce – tak zde je sestřih toho nejdůležitějšího, co jsem řekla: ZDE