Teď ale k oněm konkrétním zmatkům naší schizofrenní vlády. Zatímco ministr Válek nadále vede žabomyší válku se Senátem o pandemický zákon, přičemž i v době slábnoucí pandemie a při stabilizovaném stavu nemocnic vyhrožuje nouzovým stavem, proti kterému před volbami a za daleko horší situace ODS srdnatě bojovala, jeho šéf Petr Fiala ve stejný okamžik vyhlašuje, že většina platných opatření v březnu skončí. Tohle je ta jasná a přehledná komunikace v boji s pandemií, na kterou ODS na podzim lákala voliče? To, že na jednání o pandemickém zákonu hraje ministr Válek v Senátu na mobilu karty má být ta profesionalita, kterou nová vláda slibovala? Není se pak čemu divit, když podle aktuálního průzkumu National Pandemic Alarm vládě nedůvěřuje hned 56 % obyvatel. Přitom se na ni valí kritika z řad právníků, odborářů, ekonomů, ekologů, až pomalu nezbývá nikdo, koho by nová vláda za první tři měsíce vládnutí ještě nestihla popudit. Zcela tristní bilance hned v prvním čtvrtletí vládnutí ukazuje, že Fialova vláda má ideálně našlápnuto popularitou dohnat další nechvalně proslulé vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase. A to zřejmě i co do počtu kmotrů. Nové okolnosti se totiž objevily v kauze poslance za ODS, Karla Krejzy, který na přelomu tisíciletí seděl v představenstvu privatizačního fondu Český holding, jemuž se díky nepovedeným transakcím podařilo prohospodařit skoro tři miliardy korun z kapes více než dvou set tisíc akcionářů. Zatímco Krejzou řízený projekt výstaby obchodně-společenského centra v Českých Budějovicích skončil s dluhy ve výši 130 milionů, Krejza zkrátka rozhodně nepřišel. Před šesti lety si totiž v pražských Kobylisích pořídil za 8 milionů dům z původního majetku fondu. Dům, jehož odhadovaná tržní hodnota činila 20 milionů. A jak to tak u takových transakcí bývá, Krejza dům pořídil přes prostředníka, podnikatele Gerharda Horejska, jenž shodou okolností ve velkém obchoduje s radnicí v Litoměřicích, kde je – ale to je určitě podobnost čistě náhodná – Krejza prvním místostarostou. Jedna z Horejskových firem, Autoleasing Litoměřice, dokonce sídlí právě v domě, který Krejza od Horejska koupil. Horejskovy firmy mají s Litoměřicemi uzavřeny smlouvy v souhrnné hodnotě vyšší než 35 milionů, mimo jiné na zapůjčení pěti elektromobilů a tří hybridů na dva roky za 2 miliony korun. Karel Krejza se k majetkovému a personálnímu propojení s Horejskem – jak jinak – odmítl vyjádřit.

Krátce se zastavím také u proběhlého víkendového sněmu hnutí ANO. Ten se sice odehrál bez překvapení a Andrej Babiš, jakožto jediný kandidát na předsedu, svou pozici obhájil. Potvrdily se ale také některé znepokojivé tendence, které v hnutí ANO prozatím bublají pod pokličkou. Ambici stát po Andreji Babišovi v čele strany potvrdil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Ten Ivo Vondrák, který podporuje výstavbu americké vojenské základny v Mošnově. Ten Ivo Vondrák, který se hrdě hlásí k pravici a je pro rušení slev na jízdném, které sama vláda hnutí ANO zavedla. Ten Ivo Vondrák, který chce bojovat s chudobou odebíráním a snižováním sociálních dávek lidem bez práce. Ten Ivo Vondrák, který chce vládnout s ODS. Po podzimních volbách jsem často narážela na názor, že právě hnutí ANO bude v nové Sněmovně hájit z opozičních lavic zájmy levice. Nyní se ale jako velmi realistická jeví situace, kdy v brzké budoucnosti bude v čele ANO člověk, který by nejen s ODS, ale zjevně i s dalšími stranami z koaličního slepence rád vládnul. Hnutí ANO zkrátka není levicové, teď už se tím ani netají a volba nového předsedy po Andreji Babišovi dost možná otevře řadě jeho voličů v tomto ohledu oči.

Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k plnění Minských dohod. S prezidentem Macronem se Putin shodl, že ohledně Minských dohod neexistuje jiná alternativa. Putin současně ostře odmítl vyjádření předsedy ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Danilova, který požádal Západ, aby netlačil na Ukrajinu plnit právě Minské dohody. Putin odmítl návrh předložený Dumě na uznání separatistických republik Doněcké a Luhanské oblasti a vysvětlil, že republiky nelze uznat, neboť by to bylo v rozporu s Minskými dohodami, které počítaly s významnou autonomií pro oba regiony. Po devíti hodinách jednání skončila schůzka v normandském formátu především proto, že Ukrajina odmítla přímé jednání se separatistickými republikami, neboť by je tím prý legitimizovala.

Britský ministr obrany Ben Wallace potvrdil, že Británie dodala na Ukrajinu švédské ruční protitankové střely NLAW i vojenské instruktory a slíbila co nejdříve dodat další moderní zbraně. Neúspěšné bylo jednání ministrů zahraničí Ruska a Británie Lavrova a Liz Trussové, která zaujala nesmírně jestřábí postoj a vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo své vojáky od ukrajinské hranice a varovala Rusko, že se proti němu chystají nesmírně rozsáhlé sankce. Britská ministryně si utržila ostudu, když nepochopila Lavrovovu ironii, který se jí zeptal, zda Británie uzná ruskou svrchovanost v Rostovské a Voroněžské oblasti, a Trussová prohlásila, že to Británie nikdy neučiní. Ostudná neznalost ministryně jedné z nejmocnějších zemí. Lavrov jednání se šéfkou britské diplomacie popsal jako dialog němého s hluchým.

No a na závěr ještě chytrá rada českých pirátů na závěr: „Nevyrábějme elektřinu v ČR, ale dovážejme ji.“ Jak negativně dopadlo opuštění soběstačnosti v ČR už piráti asi zapomněli. Ale abych nekřivdila pirátskému europoslanci Peksovi, který je autorem tohoto hloupého výroku, tak pozadu nezůstal ani pirátský, ministr zahraničí Jan Lipavský, který prohlásil, že krize potvrdila, že se Evropa obejde bez ruského plynu a může jej nahradit zkapalněným LNG, který lze dovážet z USA. Mimochodem USA vyzvaly Katar, aby zajistil dodávky LNG pro Evropu, což ovšem Katar odmítl s tím, že na to nemá kapacity. Jak upozornil místopředseda KSČM Leo Luzar – Lipavský rovněž pomlčel o faktu, že ruský plyn stojí asi 8 Kč za metr krychlový, kdežto LNG 20-25 Kč za krychlový metr.

A ještě připojuji video přibližující dohodu mezi Slovenskem a USA: